Autor textu MediaGuru
Počet stanic v DVB-T2 se zvýšil, pozemní vysílání drží 55% podíl
Podle dat, která poskytla společnost České Radiokomunikace, neodčerpal
přechod na DVB-T2 počet diváků terestrického vysílání.
Podle průzkumu, který pro České Radiokomunikace (CRA) realizovala agentura Nielsen Admosphere, zůstává pozemní televizní vysílání i po přechodu na vyšší standard DVB-T2 nejsilnější platformou příjmu televizního signálu. Mělo si udržet podobně vysokou hodnotu jako na začátku přechodu a stále ho podle průzkumu využívá zhruba 55 % českých domácností. CRA pokrývají televizním signálem DVB-T2 99 % domácností ze 78 vysílačů a 163 dokrývačů.
Přechod na nový vysílací standard DVB-T2 odstartoval 27. listopadu 2019, kdy se vypnulo DVB-T vysílání programů České televize z vysílačů Praha Žižkov a Cukrák. Proces měl původně skončit na konci června letošního roku, nicméně nucená pauza zaviněná situací kolem covid-19 proces protáhla do konce října.
„Bezplatné pozemní televizní vysílání si zachovalo své postavení mezi ostatními platformami a nový standard přinesl divákům další výhody a nejmodernější služby. Mezi ně patří vysoké rozlišení, pružnost při vzniku nových TV programů či propojení s internetem prostřednictvím HbbTV,“ uvedl generální ředitel CRA Vít Vážan.
Počet televizních stanic v DVB-T2 se zvýšil na 26 oproti 19, které vysílaly v DVB-T. Většina stanic v DVB-T2 (60 %) vysílá ve vysoké kvalitě rozlišení (HD).
Jak vyplývá z grafu níže, pozemní digitální vysílání využívá pro příjem TV signálu 54,7 % populace ČR. V čase mírně klesá satelitní platforma (20,5 %), naopak se zvyšuje kabelové (16,5 %) a IPTV vysílání (15,4 %).
K příjmu DVB-T2 vysílání diváci ve vyšší míře využívají set top boxy připojené ke stávajícím televizním přijímačům. Počítá se s tím, že tento poměr se postupně změní v rámci přirozené obměny vybavení domácnosti. Všechny aktuálně prodávané televizní přijímače jsou již vybaveny tunerem pro příjem DVB-T2.
Přechod pozemního televizního vysílání na nový standard DVB-T2 byl završen 29. října 2020. Změna se týkala téměř 2,5 milionu českých domácností, které pozemní televizní vysílání využívají.
Hlavní milníky přechodu na DVB-T2
- 2015 rozhodnutí Světové radiokomunikační konference o uvolnění televizního pásma 700 MHz pro mobilní sítě
- 2015 stanovení Národní strategie správy rádiového spektra
- 2016 přijetí národní Strategie rozvoje pozemního TV vysílání
- 2016 zahájení certifikace DVB-T2 televizorů a set-top-boxů
- 2017 zahájení výstavby přechodových DVB-T2 sítí
- 2018 dokončení výstavby přechodových DVB-T2 sítí
- 27.11. 2019 zahájení vypínání sítí DVB-T a zapínání finálních sítí DVB-T2
- březen 2020 přerušení přechodu z důvodu pandemie covid-19
- červen 2020 obnovení přechodu
- 28.10. 2020 vypnutí posledního DVB-T vysílače
- 29.10. 2020 dokončení přechodu zapnutím posledního DVB-T2 vysílače
Celou prezentaci Českých Radiokomunikací ohledně souhrnu přechodu na DVB-T2 si můžete prohlédnout v dokumentu níže.
-mav-
# TV # DVB-T2 # České Radiokomunikace # DVB-T # distribuce
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.