Autor textu MediaGuru
PNS loni zvýšila výnosy, skupina ale spadla do ztráty
Hlavním důvodem záporného výsledku skupiny PNS v roce 2019 byly náklady
spojené s její restrukturalizací.
Konsolidované výnosy První novinové společnosti (PNS) dosáhly v roce 2019 výše 3,66 mld. Kč, což bylo o 0,42 mld. Kč více (+13 %) než v předešlém roce. Konsolidovaný hospodářský výsledek za celou skupinu PNS, tvořenou především společnostmi Mediaservis a PNS Grosso, byl ale ztrátový -84,8 mil. Kč. V roce 2018 vykázala skupina PNS zisk 40,7 mil. Kč.
Mateřská společnost distribuční skupiny PNS, tedy První novinová společnost, a.s., si loni připsala čistý zisk 6,71 mil. Kč. Výsledky hospodaření schválila ve středu valná hromada PNS.
„Hlavním důvodem záporného výsledku skupiny v roce 2019 byly náklady spojené s její restrukturalizací před fúzí, při níž se všechny společnosti skupiny k 1. lednu 2020 spojily do jediné nástupnické společnosti, a dále náklady spojené s distribucí předplaceného tisku. Provedené změny jsou základem pro to, aby PNS v nadcházejícím období fungovala efektivněji a vrátila se k ziskovému hospodaření,“ uvedl předseda představenstva PNS Vít Rozsypal.
Akcionáři na valné hromadě prodloužili mandát členovi dozorčí rady Davidu Bregarovi o další tři roky, tedy do června 2023, a rozhodli o změnách stanov, které nově stanoví počet členů představenstva PNS na pět osob.
Valná hromada také rozhodla o převodu zisku mateřské společnosti PNS ve výši ve výši 6,71 mil. Kč do nerozděleného zisku minulých let.
Během roku 2019 PNS spojila činností a procesy, které vykazovaly dvě největší společnosti skupiny – PNS a Mediaservis. To mělo umožnit jejich budoucí začlenění do jediné společnosti. Další synergie měly být dosaženy v dopravě, kde byla část distribučních tras pro neadresnou distribuci spojena s již existujícími rozvozovými trasami pro distribuci tisku a předplatného. Tento proces stále pokračuje. V roce 2019 proběhly nebo byly zahájeny i další optimalizační aktivity týkající se distribuční sítě pro doručování předplaceného tisku. V dalších projektech se PNS věnovala sdílení a sjednocení doručovacích sítí pro jednotlivé segmenty (tisk, adresné a neadresné zásilky). V roce 2019 byl také zahájen projekt automatizace zpracování remitendy.
První novinová společnost je největším distributorem tisku do prodejní sítě v ČR a po fúzi se společnostmi PNS Grosso a Mediaservis také největší alternativní společností zajišťující doručování adresných a neadresných zásilek v ČR. Hlavními akcionáři PNS jsou Mafra (37,51 %), Vltava Labe Media (35 %) a Czech News Center (27,02 %).
-mav-
# tisk # PNS # distribuce # Vít Rozsypal # výnosy # Mediaservis # PNS Grosso
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.