Autor textu MediaGuru
Přestože placené streamovací služby využívá stále více Čechů, ne
všichni lidé skutečně za obsah platí, podotýká Erika Luzsicza.
Pandemie koronaviru a s ním spojené lockdowny naučily Čechy využívat streamovací služby. Uživatelů sledujících placené služby jako Netflix, HBO GO a podobně bylo jen v letošním roce podle aktuálních údajů ČSÚ 1,3 milionu lidí starších 16 let. Je to nárůst o 45 % proti roku předcházejícímu, kdy podle ČSÚ bylo sledujících 925 tisíc. Odborníci však upozorňují, že ne všichni Češi za tento obsah platí, jak tvrdí průzkum.
„Čísla jsou to na jednu stranu optimistická, ale ne úplně reálná. Ve skutečnosti bývá běžnou praxí, že někteří platící diváci sdílejí svá hesla s dalšími lidmi. Nebo naopak může jít o součást různých marketingových akcí, kdy některé firmy využívají různých synergií služeb a promo balíčků k tomu, aby předplatné nabídly zdarma jako bonus v nabídce. Reálně platících uživatelů tak bude jen část z uvedených čísel,“ komentuje mediální odbornice Erika Luzsicza ze společnosti Axocom.
Televizním platformám na internetu pomohla zejména doba pandemie. Statistici uvádí, že v roce 2019 využívaly streamovacích služeb jen 3 % lidí starších 16 let. V letošním roce se tento počet zpětinásobil na 15,4 %. Nejvíce osob, které sledují zpoplatněná videa, je ve skupině 25-34 let, a to 29 %.
O tom, kolik lidí sleduje v Česku placená online videa, se ale odhady různí. Podle nedávného průzkumu Atmedia index si alespoň jednu video službu na vyžádání platí 28 % českých televizních diváků a jejich celkový počet představuje už dva miliony. Nejčastěji jde o Netflix (74 %).
Blíže k odhadu Atmedia index jsou také data z výzkumu MML-TGI za druhý a třetí letošní kvartál, podle kterých některou ze služeb placené videotéky užívá 1,8 mil. lidí.
Naopak podle predikce Daniela Grunta, šéfa digitálních aktivit TV Nova a CME, kterou ukázal na říjnové konferenci Czech Internet Forum, je velikost trhu placených video služeb na vyžádání (SVOD) na českém trhu cca 1,7 mld. Kč a počet předplatitelů představuje cca 700 tisíc.
Přestože se zdá, že v placení za obsah si Češi výrazně polepšili, tak ve srovnání s Evropou zaostáváme. Ve srovnání 27 zemí je Česku na čtvrté příčce od konce, horší je jen Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko. Naopak nadpoloviční většina populace platících za obsah je v zemích jako Švédsko, Nizozemsko, Dánsko, ale třeba i Španělsko nebo Irsko. Naopak zdarma či reklamou podpořený obsah jako například iVysílání České televize, Stream.cz nebo DVTV sledovaly v letošním roce téměř tři miliony lidí, tedy rovná třetina populace starší 16 let.
„V ekonomicky vyspělejších zemích je zcela běžné jiné nastavení společnosti. Zákazníci jsou naučeni, že za kvalitní věci je třeba si zaplatit. A ty rozdíly jsou pak nesrovnatelné a pro příklady není třeba chodit daleko. Stačí si porovnat kvalitu českých seriálů s těmi zahraničními, tam je to vždy přímo úměrné daným rozpočtům,“ dodává Erika Luzsicza.
-mav-
# ČSÚ # video # online # MML-TGI # SVOD # stream # Erika Luzsicza # Atmedia index
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.