Autor textu MediaGuru
Novým šéfredaktorem časopisu Qartal, čtvrtletníku Galerie hlavního města
Prahy, se stal Petr Vizina. Střídá Pavla Klusáka.
Do čela čtvrtletníku Galerie hlavního města Prahy (GHMP), časopisu Qartal, přichází Petr Vizina. Po téměř třech letech střídá od aktuálního desátého čísla Pavla Klusáka a navazuje tak na snahu oslovit širokou obec zájemců o umění, stejně jako samotné umělce a kolegy z oboru. GHMP podobně jako jiné velké zahraniční galerie skrze vlastní magazín cílí na široké spektrum svých čtenářů a zve je nejen k návštěvě, ale také ke společnému zamyšlení nad uměním samotným i nad podstatou a smyslem veřejných výtvarných institucí.
„Existence, dosavadní podoba a kvalitní obsah Qartalu jako čtvrtletníku pro současné umění je pro mě signálem, že je GHMP silnou a zodpovědnou institucí, která reflektuje svůj význam i kontext. Že časopis nemá povahu pouhého příbalového letáku k umění, je vysvědčením o myšlení těch, kdo GHMP v současnosti vedou, a konečně i podpory pražského magistrátu. Považuji za výsadu, že mohu pro Qartal pracovat,“ říká nový šéfredaktor Petr Vizina.
Petr Vizina publikuje rozhovory, glosy a komentáře na serveru Aktuálně.cz a v Českém rozhlasu. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin. Vystudoval teologii a dnes působí na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Sedm let vedl redakci kultury ve zpravodajství České televize. Je nositelem Ceny Josefa Dobrovského za svou práci o etice dialogu. Vydal například knihu rozhovorů s českými výtvarníky Stará garda (2016) nebo vzpomínky Lydie Tischlerové Se žlutou hvězdou v prázdném kupé (2021). Společně se spisovatelem Janem Němcem sestavil průvodce soudobou spiritualitou v knize rozhovorů Znamení neznámého (2021). V minulém roce vyšla kniha jeho rozhovorů s Krištofem Kinterou Nad očekávání (2022). Je dramaturgem a autorem podcastu Aktuálně.cz, v němž představuje osobnosti literárního, výtvarného a hudebního světa.
Do galerijního magazínu Qartal, který od prosince 2020 vydává Oddělení komunikace, doprovodných programů a ediční činnosti GHMP, přispívají publicisté, teoretici umění, spisovatelé i samotní umělci. Čtenáři se tak pravidelně mohou setkávat například s texty spisovatele a básníka Petra Borkovce, filozofa a publicisty Petra Fischera nebo grafického designéra Petra Babáka. Specifikem Qartalu je rubrika Téma Q, která nabízí pohled na problematiku uměleckého provozu zevnitř, z pozice veřejné instituce.
„S Pavlem Klusákem, který stál u zrodu Qartalu, jsme nechtěli jen opakovat to, co už o výtvarném umění v českém mediálním prostoru vychází, ale nabídnout něco navíc. Věřím, že je to vedle zajímavých glos, rozhovorů a povídek právě kritická debata, která vychází ze zkušenosti současných výtvarných institucí, a těším se na způsob, jakým ji nadále povede Petr Vizina, jemuž je téma dialogu více než vlastní,“ doplňuje vedoucí oddělení a garantka časopisu Michaela Vrchotová.
Součástí galerijního titulu, který vychází částečně také v anglickém překladu, zůstává programový servis. Čtenáři v něm najdou nejen samotné výstavy, které GHMP aktuálně představuje, ale také doprovodný a edukační program, který ve svých sedmi objektech pořádá.
Qartal pod vedením Petra Viziny vychází v prvním květnovém týdnu. K dostání bude na všech probíhajících výstavách Galerie hlavního města Prahy a ve spřátelených knihkupectvích a kavárnách. Do svých poštovních schránek jej zdarma dostávají členové programu Member Plus a Patron.
-stk-
# tisk # personálie # lidé # časopis # šéfredaktor # umění # Galerie hlavního města Prahy # GHMP # Qartal # Petr Vizina # Pavel Klusák
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.