Autor textu MediaGuru
Ve druhé polovině letošního roku chce Orlen přejmenovat zhruba tři stovky
čerpacích stanic Benzina. Od nového roku na rebranding naváže změnou
marketingové komunikace.
Mezinárodní skupina Orlen vstoupila do závěrečné fáze procesu přejmenování své sítě čerpacích stanic v Česku. Ta od roku 2019 nese označení Orlen Benzina a je se 436 stanicemi největším prodejcem pohonných hmot na zdejším trhu. V současnosti je logo Orlen na zhruba padesátce z nich. „Do konce roku ponese logo orla zhruba 370 čerpacích stanic. Přejmenování celé sítě bychom měli dokončit na přelomu let 2024 a 2025,“ přiblížil Zbigniew Leszczyński, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za maloobchodní aktivity.
Orlen provozuje čerpací stanice v Polsku, Česku, Německu, Maďarsku, Litvě a na Slovensku. Ve všech těchto zemích realizuje postupnou unifikaci své značky. V Česku unifikace začala v roce 2019, během léta a v druhé polovině roku má tento doposud postupný proces v Česku výrazně zrychlit.
„Vnímáme rozdílné pozice značky Orlen na jednotlivých trzích. Například na Slovensku a v Maďarsku, kde naše působení není tak dlouhé, dávalo z obchodního i marketingového hlediska smysl celou síť přejmenovat rychle. V Česku jsme ale vzhledem k historii a velikosti zdejší sítě šli postupnými kroky. Nyní již nazrála doba k akceleraci a dokončení celého procesu. Český trh je na tuto změnu připraven a značka Orlen je české veřejnosti již dostatečně známá a zákazníky akceptovaná,“ přiblížil Zbigniew Leszczyński.
Ve druhé polovině letošního roku chce Orlen přejmenovat zhruba tři stovky stanic. Na konci roku by tak měl provozovat ve své síti čítající 436 čerpacích stanic již 370 stanic po značkou Orlen. S postupujícím rebrandingem také dojde ke změně marketingové komunikace. „Od nového roku, kdy v naší síti bude s logem Orlen bezmála 90 % stanic, se zaměříme na komunikační podporu pouze této značky,“ upřesnil Leszczyński.
-mav-
# marketing # rebranding # Benzina # čerpací stanice # Orlen # PKN Orlen # marketingová komunikace
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.