Autor textu MediaGuru
ORF vidí ve spolupráci evropských vysílatelů cestu, jak čelit Netflixu
Generální ředitel rakouského média veřejné služby ORF Alexander Wrabetz
vystoupil na konferenci Forum Media. Promluvil o transformaci ORF a také
o možnostech, jak čelit nadnárodním americkým platformám.
Největší rakouské médium veřejné služby ORF se snaží přizpůsobovat měnícímu se prostředí a svým obsahem usiluje oslovovat občany na nejrůznějších platformách. Transformuje se tak z tradičního vysílatele k multiplatformnímu médiu. Vedle televizního, rozhlasového a internetového obsahu se zaměřuje také na rozvoj obsahu na sociálních sítích. Na čtvrteční konferenci Forum Media to uvedl generální ředitel ORF Alexander Wrabetz.
ORF zaznamenala rekordní úrovně sledovanosti v době pandemie covid-19. „Speciálně v dobách nejistoty a krizí se lidé obracejí k tradičním médiím. Ale investujeme také do sociálních médií, musíme tam být," nastínil. Na instagramovém kanálu eviduje ORF 790 tisíc uživatelů a označuje ho za nejdůležitější kanál pro mladé do 25 let. V uplynulých dnech také spustil svůj účet na TikToku, kde od října zatím nabral 105 tisíc sledujících. „Snažíme se oslovit různé cílové skupiny a nabídnout jim různý obsah,“ přiblížil pražskému publiku.
Velkým úkolem pro ORF je také vyrovnat se s rozvojem placených streamingových služeb na vyžádání (SVOD). Jen v loňském roce narostl počet předplatitelů SVOD v Rakousku o 36 %. Mezi lety 2016 a 2021 se také zvýšil podíl streamovaného videoobsahu na rakouském trhu na 48 % (to představuje růst o 153 %), naopak podíl lineární TV se snížil z 66 % v roce 2016 na 32 % v roce 2021.
Wrabetz v této souvislosti také zmínil, že v prostředí sociálních sítí a internetu není snadné vzdorovat nadnárodním platformám, které přitahují pozornost, a tím i reklamní příjmy. Rakouská média získávají z reklamních digitálních investic jen 11 % veškerých příjmů, zbytek (89 %) spolykají nadnárodní platformy Google, YouTube, Facebook a Instagram.
„Musíme změnit systém programování a uvažování, abychom byli schopni soutěžit se službami SVOD," uvedl. Cestu také vidí ve spolupráci evropských vysílatelů. „Nemá smysl dávat všechny evropské platformy do jedné nebo vytvářet nějaký Euroflix, ale sítě platforem veřejné služby mohou spolu sdílet obsah, technologie a kombinovat síly jednotlivých platforem," nastínil. Uvítal by také typ spolupráce například podobnou té, která vedla ke vzniku série Marie Terezie, na které se podílely české, rakouské, slovenské a maďarské štáby. „Jedině spojenými silami můžeme soutěžit s Netflixem," dodal.
ORF chce ve všech platformách, na které svůj obsah umísťuje, stavět na důvěře. ORF je nejsledovanějším a nejdůvěryhodnějším rakouským médiem – podle dat Digital Reuters Institute důvěřuje ORF 74 % rakouské populace. To je výrazně více, než kolik je průměrná důvěra v rakouská média (46 %). Po ORF následuje deník Der Standard (69 %) a stanice ZDF (68 %). Denně ORF sleduje 4,1 mil. TV diváků (54 % populace), rozhlasové stanice pak poslouchá 4,9 mil. lidí a počet denních uživatelů na online webech ORF představuje 1,2 milionu.
Také Česká televize patří podle Digital Reuters Institute k nejdůvěryhodnějšímu médiu v České republice, zmínil Wrabetz. ČT věří 60 % populace, následuje Český rozhlas (59 %) a Seznam Zprávy (55 %). Průměrná důvěra v česká média je přitom 36 %.
-mav-
# TV # Česká televize # SVOD # spolupráce # ORF # Alexander Wrabetz # video VOD
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.