Autor textu MediaGuru
Na internetu prodává jen čtvrtina českých firem, tržby ale mají
nejvyšší v EU, ukazují data Eurostatu.
Své služby či produkty prodává na internetu jen 25 % ze všech českých firem. České firmy v tomto směru patří v Evropě k průměru, v celé Evropské unii je to 23 %. „V čem ale české firmy vynikají je to, jak velký podíl tržeb se jim daří generovat v online prostředí, v tomto směru jsou obecně české firmy evropskou jedničkou,“ vysvětluje Tomáš Čupr, ředitel společnosti PPC Profits.
České firmy v online prostředí generují 30 % svých tržeb, uvádí nejnovější studie Eurostatu. „Ty firmy, které v online prostředí prodávají, chtějí být i maximálně efektivní. Pracují s klienty, zajímají se o jejich potřeby, pravidelně s nimi komunikují celou řadou kanálů. Proto je online prodej efektivní a vytváří podstatnou část tržeb celých odvětví. A s pokračující transformací a digitalizací podíl tržeb z on-line prostředí dále poroste,“ dodává Čupr.
V průměru za celou EU firmy v online prostředí generují jen 18 % tržeb, před 10 lety to bylo jen 13 %. Kromě českých firem patří mezi nejúspěšnější i ty dánské a irské, které online produkují 29, resp. 28 % tržeb. Naopak nejvíce zaostávají balkánské státy.
Při online prodeji přitom firmy nejčastěji spoléhají na vlastní webové stránky nebo aplikace. „Roste ale i obliba internetových tržišť a agregátorů, právě jejich význam se bude otevírat i do budoucnosti a umožní větší vstup do online prostředí i malým firmám, které se zatím bojí složité logistiky a vysokých nákladů na rozvoj online prostředí. Za několik let už internetová tržiště budou tvořit většinu online tržeb,“ očekává Tomáš Čupr.
České firmy zatím, poměrně překvapivě, ani naplno nevyužívají potenciál sociálních sítí. Na sítích je aktivní jen 53 % českých firem. Zatímco velké korporace význam sociálních sítí nepodceňují a jsou na nich přítomny v 87 % případů, malé a střední firmy tam často chybějí, využívá je jen polovina z nich.
„V drtivé většině firmy míří na hlavní sociální sítě, multimediální prostory typu Youtube či Instagramu využívá jen zhruba třetina firem. A vlastní firemní blog má jen každá 10. společnost. To se musí změnit, pokud firmy budou chtít zasáhnout generaci Y a mladší, tak Facebook opravdu není cesta,“ myslí si Čupr.
Ruku v ruce s růstem online aktivit podle něj musí jít i bezpečnost. V loňském roce 22 % firem prodávajících v online prostředí zaznamenalo nějaký bezpečnostní problém – nefunkční web, ztrátu či únik dat. „Řada firem v oblasti IT bezpečnosti zatím poměrně spí, vystačí si jen s přístupem přes heslo bez dalších bezpečnostních prvků. To se musí změnit,“ doplňuje Tomáš Čupr.
-stk-
# e-shop # sociální sítě # e-commerce # Tomáš Čupr # Eurostat # PPC Profits # online obchod
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.