Autor textu Martina Vojtěchovská
Podle únorového výzkumu agentury NMS Market Research souhlasí se zavedením
věkové hranice vstupu na sociální sítě bezmála devět z deseti Čechů,
nejčastěji navrhují limit 15 let.
Věkové omezení přístupu dětí na sociální sítě má v Česku silnou podporu. Bezmála devět z deseti Čechů souhlasí s tím, že by hranice existovat měla, nejčastěji navrhují věk 15 let. Vyplývá to z únorového výzkumu agentury NMS, který zkoumal postoje veřejnosti k doporučení Evropské unie zavést regulaci sociálních sítí kvůli ochraně dětí a jejich duševního zdraví.
Necelých devadesát procent Čechů se shoduje, že věkové omezení přístupu na sociální sítě by mělo existovat. Nejčastěji zmiňovanou hranicí je právě 15 let (43 %). Dalších 14 % respondentů by dokonce povolilo vstup na sociální sítě až od 18 let, tedy v době plnoletosti.
Podpora omezení je přitom napříč celou populací, bez výraznějších rozdílů mezi věkovými skupinami, pohlavím či úrovní vzdělání. S doporučením Evropského parlamentu z podzimu 2025 souhlasí 86 % dotázaných (doporučení, aby členské státy zavedly minimální věkovou hranici 16 let pro vstup na sociální sítě, součástí je i návrh, aby děti ve věku 13–16 let mohly sociální sítě používat pouze se souhlasem rodičů).
Typ zobrazení
| % | |
| rozhodně souhlasím | 50 |
| spíše souhlasím | 36 |
| spíše nesouhlasím | 8 |
| rozhodně nesouhlasím | 3 |
| nevím, nechci odpovídat | 2 |
Zdroj: agentura NMS, n = 1023, reprezentativní online populace 18+, sběr dat únor 2026
Češi vnímají věkové omezení především jako nástroj ochrany dětí. Dvě třetiny respondentů (66 %) se domnívají, že hranice 16 let by děti chránila před nevhodným obsahem. Stejné procento lidí zároveň považuje omezení za důležitou prevenci závislosti na sociálních sítích. Češi ale mezi výhodami zmiňují i ochranu fyzického zdraví nebo schopnosti koncentrace a pozornosti, které dnešní krátká a rychlá videa na sítích mohou negativně ovlivnit.
Zavedení věkové hranice ale podle Čechů přináší i řadu rizik. Nejčastěji zmiňovaným problémem je nevymahatelnost zákazu (52 %) a jeho snadné obcházení (57 %). Čtvrtina respondentů (24 %) se obává, že by se děti mohly přesunout do ještě nebezpečnějších online prostředí mimo hlavní sociální sítě.
Online průzkumu agentury NMS Market Research se zúčastnilo
1 006 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online
populace 18+ pomocí on-line dotazování od 5. února do 10. února 2026.
# výzkum # sociální sítě # děti # Evropský parlament # doporučení # NMS Market Research # omezení
Autor textu Martina Vojtěchovská
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Česká spořitelna vytváří ve spolupráci s videoherní studiem Bohemia
Interactive vesmírnou adventuru Cosmo Tales.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.