Česká televize a Český rozhlas přijdou o peníze. Vláda i její poslanci mají hotové návrhy

Vládní koalice představila ústy ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) návrh zákona upravujícího fungování České televize a Českého rozhlasu, který počítá se zásadní změnou jejich financování. Klíčovým bodem je zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení přímým příspěvkem ze státního rozpočtu, kde mají mít vyhrazenou kapitolu. Obě instituce by měly nově hospodařit s pevně stanovenou částkou, která vychází z úrovně roku 2024. Česká televize má obdržet z rozpočtu 5,741 miliardy Kč a Český rozhlas 2,065 mld. Kč. Objem se má každoročně valorizovat o inflaci, maximálně ale o pět procent. Účinnost zákona vláda plánuje od 1. ledna 2027.

Pro Českou televizi je navržené množství financí o miliardu nižší, než plánovaný výnos z letošního roku (6,73 mld. Kč). V případě Českého rozhlasu jde o snížení na úrovni cca 400 milionů korun. 

Podle návrhu mají média veřejné služby zůstat nezávislá na státu i nadále. „Zákon výslovně deklaruje, že do jejich činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán a že nejsou podřízena ministerstvu ani jinému úřadu," uvedl Klempíř. Zachován má být i stávající dvouúrovňový model řízení, kdy na činnost dohlížejí Rada ČT a Rada ČRo a každodenní provoz řídí generální ředitelé. Způsob volby rad má nadále zajišťovat pluralitu i nezávislost jejich členů, tvrdí ministr kultury. Členové stávajících rad i managementu ČT a ČRo mají přejít do nového systému beze změn.

Novela zároveň nově definuje priority veřejné služby. Důraz má být kladen především na zpravodajství, publicistiku, vzdělávání a kulturně-společenský obsah, zatímco zábava má stát až na dalším místě. Podle těchto priorit mají být také určeny veřejné prostředky na přípravu konkrétních pořadů. Financování má být doplněné o další zdroje, jako jsou obchodní aktivity v podobě prodeje reklamy i sponzoringu, dále granty, prodeje vysílacích práv a umožněn má být i dobrovolný příspěvek fyzických a právnických osob. Hospodaření obou institucí má nově podléhat pravidelné kontrole Nejvyšší kontrolní úřad.

Vládní návrh nyní míří do meziresortního připomínkového řízení, následovat mají jednání s vedením obou médií.

Paralelně se připravuje i poslanecký návrh pod vedením Patrika Nachera (ANO), který má být představen do konce tohoto týdne. Politici vládní koalice návrhy zdůvodňují tím, že plní sliby svým voličům.  Přestože detaily z poslaneckého návrhu nezmínili, z jejich slov nepřímo vyplynulo, že  jeho cílem je osvobodit od TV a rozhlasových poplatků „nejzranitelnější skupiny" (senioři a nezaopatření), a to co možná nejdříve. Cílem tak bude, aby tento návrh začal platit už v tomto roce, zhruba od poloviny roku.

Vládní politici zároveň počítají s tím, že projednávání doprovodí obstrukce opozice, cílem kabinetu ale zůstává schválení zákona tak, aby nový model financování začal platit od roku 2027. Zároveň chtějí výši poplatků pro ČT a ČRo omezit už v letošním roce. 

ČT a ČRo s návrhem nesouhlasí

Česká televize a Český rozhlas v bezprostřední reakci uvedly, že s převedením financování na státní rozpočet nesouhlasí a nadále preferují financování pomocí poplatků. 

Vedení ČT na čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem ve svém vyjádření uvedlo, že ČT dosud neměla návrh zákona k dispozici a musí se s ním nejprve podrobně seznámit. Zveřejněné informace ale odporují závěrům pátečního jednání generálního ředitele s ministrem kultury Oto Klempířem. Nově navrhovaný model považuje Chudárek za méně předvídatelný. Podle předběžných propočtů by vedl k výraznému poklesu příjmů. Ten by byl větší než návrat na úroveň roku 2024, říká generální ředitel ČT. V případě schválení nového návrhu by televize musela přijmout úsporná opatření včetně propouštění a omezení rozsahu vysílání.

Také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral odmítl převod financování na státní rozpočet s tím, že pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Současný systém poplatků označil za funkční, spravedlivý a stabilní. Podle Zavorala by nový model oslabil nezávislost médií veřejné služby a více je navázal na politickou moc. Upozornil rovněž, že financování ze státního rozpočtu neznamená úsporu pro veřejnost, ale pouze změnu způsobu, jakým lidé službu hradí. Český rozhlas chce detailní stanovisko zveřejnit poté, co bude mít návrh zákona k dispozici v plném znění.