Autor textu MediaGuru
V Česku je procento odložené televizní sledovanosti vyšší, než je
evropský průměr, ukazují data.
Podíl odložené sledovanosti na celkové televizní sledovanosti představoval v Česku v loňském roce 12,5 % a překračoval tak průměrnou délku odložené sledovanosti v Evropě. Ta činila 10 %. Uvedla to tuzemská profesní Asociace televizních organizací (ATO) při příležitosti Dne peoplemetrů, který připadá na 2. června. Většina televizních pořadů (87,5 %) je tak ale stále v Česku odsledována v čase vysílání televizních pořadů (tj. živě). V letošním roce se podíl odložené sledovanosti tuzemských televizních stanic pohybuje na úrovni 13 % (platí pro cílovou skupinu 15+).
Data z ročenky společnosti Glance, jejíž součástí je i české televizní měření, vypovídají o tom, že i v roce 2024 si Češi udržovali silný vztah ke svým televizním obrazovkám a dokonce sledovali více než průměrný Evropan, uvedla dále ATO. Česko v roce 2024 vykazovalo průměrnou TV sledovanost v cílové skupině 4+ přes tři hodiny denně (cca 3 hodiny a 15 minut), zatímco evropský průměr činil ve stejném roce 3 hodiny a 6 minut.
Celosvětově, na základě agregace dat z 86 zemí, bylo zjištěno, že lidé trávili sledováním televize průměrně 2 hodiny a 19 minut denně. Nejsilnější televizní diváci jsou v Africe, denně sledují televizní vysílání průměrně 3 hodiny a 48 minut. V pomyslném žebříčku následuje Jižní Amerika, Střední Východ a Evropa, která naměřila v průměru 3 hodiny a 6 minut sledování TV vysílání denně. Na opačném konci spektra sledování televize je Oceánie, jejíž „televizní čas“ je denně o polovinu menší než v Evropě. Sledovanost v Evropě je tedy výrazně nadprůměrná oproti průměrným hodnotám celého světa.
Diváci globálně preferují seriály, zábavní pořady a sportovní přenosy. Některé formáty pořadů jsou úspěšné v mnoha zemích. Příkladem je taneční soutěž „Dancing with the Stars“ (v Británii „Strictly come dancing“, v Česku „StarDance“). Zájem a oblibu vykazují celosvětově významné sportovní události, jako například ME ve fotbale a LOH v Paříži a naposledy MS v hokeji.
Televizní sledovanost se elektronicky v Česku měří od 2. června 1997. Realizací aktuálního, v pořadí už šestého projektu je pověřena výzkumná agentura Nielsen. Realizátor dlouhodobě zajišťuje měření pro ATO ve vysoké kvalitě, metodicky čistě a s využitím nejnovějších světových výzkumných standardů. V Česku je do měření prostřednictvím panelu zapojeno 1900 domácností, jejichž složení odpovídá struktuře populace. Historicky první český peoplemetrový projekt disponoval panelem o velikosti 660 domácností.
V rámci denního měření crossplatformního projektu elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM) je nyní monitorováno více než 60 TV stanic. Český TV metrový projekt je specifický například tím, že nejmenším časovým úsekem, za který se reportuje TV sledovanost, je vteřina. Ve většině ostatních zemí, například v sousedním Slovensku, Polsku či Německu, mají data na úrovni minut.
-mav-
# výzkum # sledovanost # odložená sledovanost # TV # měření # ATO # peoplemetr # TV metr # živá sledovanost
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.