Odložená poslechovost navýšila dosah Českého rozhlasu o 152 tisíc
Podle prvních dat přinesla odložená poslechovost navýšení celkového
denního dosahu vybraných stanic Českého rozhlasu o zhruba osm procent.
Přechod na hybridní měření poslechovosti rádií Radioprojektu otevřel možnosti i pro zkoumání odložené poslechovosti rádií. Vůbec první data, která zjišťují, kolik odložená poslechovost může rádiím přinést, představil ve středu na setkání odborné veřejnosti k výsledkům Radioprojektu Pavel Šimoník, vedoucí oddělení výzkumu a analytiky Českého rozhlasu (ČRo). „Předpokládám, že stejně jako u televize bude význam odložené poslechovosti u rádií narůstat," myslí si Pavel Šimoník.
Odložená poslechovost rádií sleduje, kolik lidí si pustí pořady z rádia zpětně, konkrétně do sedmi dnů od živého vysílání. Do 7 dnů od živého vysílání (TS0-7) daného pořadu se totiž realizují zhruba tři pětiny odložené poslechovosti (do tří dnů jsou to pouze dvě pětiny). Měření odložené poslechovosti se vztahuje pouze na odloženou poslechovost původního živého vysílání. Podmínkou je také poslech alespoň v délce tří minut.
Měření odloženého poslechu u rádií je podle Pavla Šimoníka složitější než u televize. Důvodem je vysoký podíl hudby, zejména u komerčních stanic, kde tvoří až 80 % vysílání. Každou skladbu je nutné přesně identifikovat, aby nedocházelo k chybám při porovnávání obsahu. Stanice ČRo i některá komerční rádia vzájemně sdílejí a vysílají celou řadu pořadů. Je nutné každý z nich přiřadit zpětně pouze k jedné „mateřské“ stanici. Přesná identifikace je potřeba i u reklamních bloků a self-promo.
Měření se zaměřilo na stanice Českého rozhlasu, které obsahují více mluveného slova. Eliminována byla hudební složka, aby se podařilo identifikovat mluvené slovo. Poté došlo ke spárování s audio stopou živého vysílání. Do měření byly konkrétně zařazeny stanice Radiožurnál, Dvojka, Vltava a ČRo Plus. Výsledky ukázaly, že odložený poslech přidává čtyřem testovaným stanicím dohromady 152 tisíc denních posluchačů, což představuje přibližně 8% navýšení oproti živému vysílání.
K nejčastěji pořadům poslouchaným odloženě patří dramatická a literární tvorba, například četby na pokračování, a také publicistické pořady, například Vinohradská 12, Interview Plus nebo Kriminálka. Výsledky rovněž ukázaly, že více než polovina (55 %) posluchačů v daný den neposlouchá živé vysílání. Odložený poslech tak oslovuje jinou populaci, která je většinou mladší a mírně vzdělanější.
Základní výsledky
- Denní dosah vysílání Českého rozhlasu je po zahrnutí on demand produkce vyšší.
- Odhadem TS0-7 navyšuje denní poslechovost o 8 %, tzn. o 152 tisíc posluchačů (pro 4 stanice ČRo).
- Odložený poslech je typický pro programové stanice, méně pro proudové stanice: ČRo Dvojka celkem na úrovni 118 % živého poslechu, ČRo Vltava celkem na 144 %, ČRo Plus celkem na 115 % a ČRo Radiožurnál celkem na 103 %.
- Odložený poslech výrazně posiluje literárně dramatická tvorba, četba na pokračování, dramatizace četby, audio/radioknihy. Takový program je typický pro stanice ČRo Vltava a ČRo Dvojka.
- Významnou složkou jsou i zpravodajsko-publicistické pořady/rozhovory. Nejposlouchanější pořady TS0-7: Kriminálka, Vinohradská12, Osobnost Plus, Jak to vidí, Interview Plus
- Posluchači odloženého poslechu (ondemand) představují většinově unikátní skupinu bez přesahu do živého vysílání. Zhruba 55 % z nich poslouchá rozhlas v daný den pouze odloženě (u Vltavy 98 %, u Dvojky 83 %).
- Častěji poslouchají odloženě muži, mladší a vzdělanější posluchači než u živého vysílání.
„Tyto údaje zatím nepatří do standardních výsledků Radioprojektu, ale představují významný metodický posun a měly by již v příštím roce být pravidelnou součástí výstupů RP jako doplňkový ukazatel jednotné měny – tzv. denní dosah rádia (živý + odložený poslech TS0-7),“ dodal Pavel Šimoník.
Měření odložené poslechovosti má být v příštích dvou letech postupně rozšířeno. Do roku 2025 chce Český rozhlas zapojit většinu rádií, která dodají potřebné podklady pro přesnou identifikaci hudby a mluveného slova. Stejně tak by se měly objevit standardní výstupy pro analytické a mediální systémy. Do konce roku 2026 plánuje výzkumný tým nasadit algoritmy umělé inteligence, které umožní automatickou identifikaci hudebního obsahu. K finálnímu cíli – jednotné měně, která bude kombinovat živé vysílání s odloženým poslechem podobně jako u televize – by mohlo rozhlasové měření dospět kolem roku 2027.
-mav-
# výzkum # audio # Český rozhlas # měření # rádio # Radioprojekt # poslechovost # Pavel Šimoník # time-shift
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.