Autor textu MediaGuru
České herní odvětví loni meziročně vzrostlo o 17 procent a dvouciferný
růst je odhadován i pro letošní rok.
V loňském roce se obrat českého herního odvětví vyšplhal na více než 5,3 miliardy Kč, což je o 17 % více ve srovnání s předchozím rokem. I přes povinnost home office režimu se herním společnostem povedlo otevřít přes 330 nových pracovních pozic. Data vychází z nové studie o stavu herního průmyslu v České republice zveřejněné Asociací českých herních vývojářů. Herní průmysl by měl posilovat i nadále: pro rok 2021 se očekává meziroční nárůst o dalších 10 %.
„Důvody rychlejšího růstu spočívají kromě individuálních úspěchů vybraných her také právě ve specificích pandemie. Herní průmysl, na rozdíl od jiných sektorů, během ní nebyl zásadněji omezen. V příštím roce očekáváme překonání hranice 5,8 miliardy Kč,“ uvedl Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů.
České firmy působící v oblasti gamingu zaměstnávaly v loňském roce 2074 lidí, což je o 20 % více než v roce 2019. Jedná se o nejvyšší číslo v historii a očekává se, že bude letos opět překonáno. Během roku 2020 vytvořily herní společnosti 335 nových pracovních míst, v letošním roce plánují atakovat hodnotu 400. Nejobtížněji obsaditelné jsou pozice programátorů (31 %), grafiků (22 %) a animátorů (18 %).
V České republice aktuálně působí 118 vývojářských společností. Až tři čtvrtiny z nich využívají služeb outsourcingu, nejčastěji pak pro tvorbu hudby a zvuku, lokalizace a herní assety. Necelá třetina českých studií outsourcing nabízí, nejčastěji v oblasti programování a kompletní produkce.
Během roku 2020 bylo u nás vytvořeno celkem 58 nových her, z čehož 16 z nich bylo vydáno jako tzv. early access a soft launche nadcházejících titulů. Aktuálně mají české herní společnosti v přípravě více než 180 nových her.
Vývoj v českém herním průmyslu v loňském roce shrnuje infografika níže.
-mav-
# hra # gaming # herní průmysl # obrat # studio
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.