Autor textu ČTK
O říjnovou aukci kmitočtů pro digitální rádia má zájem devět firem
Do tendru ČTÚ na licence pro sítě DAB+ se přihlásilo devět firem, mezi
nimi i provozovatelé multiplexů pro DVB-T2.
Do výběrového řízení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) na licence pro rozhlasové digitální sítě DAB+ se přihlásilo devět společností. Všechny splnily kvalifikační podmínky a mohou se zúčastnit říjnové aukce frekvencí v kmitočtovém pásmu 174 až 230 MHz, informoval dnes na svém webu ČTÚ. Výběrové řízení úřad vyhlásil na počátku srpna a zájemci se do něj mohli hlásit do konce měsíce.
Podle úřadu všichni přihlášení vyhověli podmínkám účasti v soutěži a na základě doporučení výběrové komise se mohou účastnit aukce. Ta je plánována v říjnu a uskuteční se ve čtyřech aukčních fázích, ve kterých budou postupně rozděleny aukční bloky mezi účastníky aukce, uvedl úřad. Doplnil, že o udělení práva ohledně DAB+ usilují firmy Broadcast Services (spojená se společností Digital Broadcast, provozovatele multiplexu 24), Czech Digital Group (České Radiokomunikace), Fiera touch (vlastník Pavel Hájek), GG Omikron, Infinity Telecom, JOE Media (většinový vlastník Miroslav Pýcha), Play.CZ, RTI cz a Teleko digital.
Na rozdělovaných kmitočtech může vzniknout 27 regionálních a dvě celoplošné sítě. Vyvolávací ceny jsou u přídělů pro celoplošné sítě 1,05 milionu korun, u regionálních se pohybují od desítek tisíc do 420 tisíc korun podle počtu obyvatel pokrývaného regionu.
„Kmitočtové pásmo pro FM vysílání je téměř plné, tato nová platforma umožní novým programovým hráčům vstoupit na trh. Kmitočtové pásmo pro DAB se podařilo po několikaleté intenzivní práci zkoordinovat v průběhu roku 2022, a je tak možné jej využít. Vedle již úspěšně běžícího digitálního vysílání Českého rozhlasu tak umožníme i rozvoj komerčních sítí DAB," uvedl před časem předseda ČTÚ Marek Ebert.
Ve výběrovém řízení byla stanovena rozvojová kritéria, která by měla zajistit nejen úspěšný rozvoj DAB vysílání, ale i efektivní využití přidělených rádiových kmitočtů. Celoplošné sítě mají do 18 měsíců pokrýt 50 procent obyvatel a dálnic a za dalších 12 měsíců 80 procent obyvatel a dálnic. Regionální vysílání má pokrýt 40 procent obyvatel příslušného regionu do 24 měsíců a za dalších 24 měsíců následně 70 procent obyvatel regionu.
V současnosti v Česku provozuje digitální rozhlasovou síť veřejnoprávní Český rozhlas, která pokrývá 95 procent obyvatel.
-čtk-
# rádio # DAB+ # ČTÚ # aukce # Czech Digital Group # Broadcast Services
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.