Autor textu MediaGuru
Volba generálního ředitele České televize pro období 2023 až 2029 se
uskuteční letos v červnu. Vyplývá to z harmonogramu výběrového
řízení, který ve středu schválila Rada ČT.
Volba generálního ředitele/ředitelky České televize pro období let 2023 až 2029 se uskuteční 7. června tohoto roku. Harmonogram výběrového řízení schválila na své první letošní schůzi Rada České televize. Kandidáti se mohou hlásit do 17. dubna 2023. Nový ředitel by se ujal své funkce od 1.10. 2023.
Mandát stávajícího generálního ředitele ČT Petra Dvořáka vyprší na konci letošního září. Současný generální ředitel zatím neoznámil, jestli bude znovu kandidovat. Ve vedení ČT je od roku 2011, v roce 2017 svůj mandát znovu obhájil ve výběrovém řízení. Zvolen může být opakovaně.
| termín | program |
| 15. únor | zahájení výběrového řízení a vyhlášení podmínek |
| 17. duben | uzávěrka přijímání přihlášek |
| 19. duben | zveřejnění seznamu kandidátů |
| 17. květen | hlasování o zúžení počtu uchazečů na 5 kandidátů |
| 7. červen | prezentace kandidátů na Radě ČT, pohovory a volba GŘ |
Zdroj: Rada ČT
Radní Pavel Matocha navrhoval, aby se volba uskutečnila dřív. Zdůvodnil, že minulá volba se konala v dubnu a navrhoval, aby se volilo v první polovině května. Vlastimil Ježek považuje časový prostor před nástupem generálního ředitele do funkce a samotnou volbou za dostatečný. Líbí se mu, že termíny zohledňují dostatečný čas i pro rozhodování rady. Roman Bradáč upozornil, že některým radním vyprší v létě mandát a pokud by se volba v červnu neuskutečnila, mohla by se rada dostat do problémů. Jiří Šlégr se podivoval, proč se termín volby posouvá na červen, když většina členů rady ještě před koncem roku interně souhlasila s termínem 10. května.
Podle Zákona o České televizi volí generálního ředitele Rada ČT počtem alespoň deseti hlasů z celkových patnácti. Ve sněmovně se ale v současnosti projednává novela Zákona o ČT a novela Zákona o Českém rozhlasu, která navrhuje, aby pro zvolení (i odvolání) generálního ředitele stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady ČT nebo Rady ČRo. Podle středečního projednávání v Poslanecké sněmovně, kde se návrh novely aktuálně projednává ve druhém čtení, však zřejmě tato úprava neprojde a v zákoně by tak zůstala tzv. zvláštní kvalifikovaná většina (alespoň 10 hlasů). Součástí novely Zákona o České televizi je také návrh na rozšíření Rady ČT z 15 na 18 členů. Pokud by byla novela přijatá před volbou nového generálního ředitele, promítl by se i tento fakt do volby.
-mav-
# Česká televize # volba # Rada ČT # výběrové řízení # management # generální ředitel
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.