Autor textu MediaGuru
Televize Nova chystá do vysílání druhou řadu seriálu Pan Profesor.
Natáčení nové řady zahájila.
Televize Nova začala natáčet druhou řadu seriálu Pan profesor. V ústředních rolích rodinného komediálního seriálu se opět objeví Vojtěch Dyk spolu s Beátou Kaňokovou. Kromě nich se v druhé řadě objeví opět Martin Pechlát, Ondřej Bauer a Matouš Ruml, novou postavu ztvární Berenika Kohoutová.
„Ve druhé sérii Pana Profesora se budeme věnovat i tématům jako jsou domácí násilí, extrémní tlak na výkon a studijní výsledky, střet mladých ideálů s realitou nebo ne úplně dobrou sociální situaci vybraných studentů,“ shrnuje hlavní scenáristka druhé série Anna Bobreková, která má praxi i jako učitelka. „Učení na střední škole mi pomohlo ve ztotožnění se s hlavními postavami. Odnesla jsem si z něj i to, že je hodně časté, když se učitelé snaží pomáhat svým studentům a také naopak, když se žáci hodně zajímají o to, jak jejich vyučující žijí,“ dodává.
„Divácký úspěch, kterého se dočkala první řada Pana Profesora, potvrdil, že klíč k atraktivnímu vztahovému seriálu z prostředí střední školy leží zejména v uvěřitelnosti. A to jak samotného prostředí, tak jednotlivých zápletek i hereckého obsazení. Mezi učitelským sborem a studenty musí být hmatatelný vztah, který nám připomene naše vlastní studium, což se myslím tvůrcům povedlo na výbornou i díky obsazení ústřední herecké dvojice. Zatímco v první sérii jsme sledovali, jak milostný vztah dvou učitelů na jednom gymnáziu vzniká, ta druhá nám mimo jiné ukáže, jak náročné je si ho udržet,“ přibližuje kreativní producent televize Nova Michael Bütow.
První řada seriálu Pan profesor, která se na obrazovce televize Nova vysílala loni na podzim, oslovila 28,58 % (share) diváků u TV ve věku 15-54 let. V nejširší divácké skupině 4+ seriál v průměru sledovalo 938 tisíc diváků (zdroj: ATO-Nielsen Admosphere). S největším ohlasem se setkala u mužů ve věku 15-24 let (share 35,89 %). Afinitu zaznamenal seriál u diváků 35-44 let: u mužů 1,29 a u žen tohoto věku 1,48.
-mav-
# TV # TV Nova # seriál # program # natáčení # Pan Profesor
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.