Autor textu MediaGuru
Nova a Voyo chystají několik seriálů i novou Kriminálku Anděl
Několik nových seriálů připravují do vysílání TV Nova a Voyo. Placená
video služba plánuje ročně uvádět 12–16 nových seriálů.
Televize Nova a videoplatforma Voyo připravují pro rok 2023 a následující sezóny několik nových projektů hrané tvorby. Jsou mezi nimi seriály různých žánrů včetně nové řady seriálu Kriminálka Anděl. Řada z těchto seriálů se teprve začne vyrábět.
Na TV Nova se konkrétně připravují seriály Obchodní dům, Mozaika a Jedna rodina. Seriál Obchodní dům je prvním dobovým seriálem v průvodní tvorbě TV Nova. Vzniká ve spolupráci s Dramedy Productions a časově je situován do roku 1939. Jde o vztahový seriál, jehož hlavním námětem jsou osudy lidí, které obchodní dům spojuje. Režisérem je Biser A. Arichtev.
Mozaika je komediálním seriálem. Za jejím scénářem stojí dvojnásobná držitelka Českého lva Alice Nellis a produkuje ji společnost Lucky Man Films Davida Ondříčka. Téma střídavé péče je potom námětem seriálu Jedna rodina. Seriál vzniká podle námětu Lucie Konečné a s komediálním nadhledem sleduje osudy rodičů a jejich dětí ve střídavé péči.
Vedle toho se dále připravují nové díly zavedených a vlajkových seriálů TV Nova a Voyo, tedy Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2 a Specialisté.
Z žánru detektivních seriálů jsou kromě Specialistů ve výrobě seriály Policie Modrava – další a zároveň poslední řada, nová řada seriálu Odznak Vysočina a také pátá řada Kriminálky Anděl. Do jejích nových dílů se vrací původní herci, divákům se tak znovu představí např. David Švehlík nebo Marek Taclík. Režie se ujmou Peter Bebjak a Michal Blaško. Kriminálka Anděl se s novými díly vrátí po 15, resp. 9 letech, poslední série se vysílala v roce 2014.
K připravovaným novinkám dále patří seriál Táta v nesnázích, který zamíří do vysílání TV Nova už letos na podzim. Hlavní roli otce tří dospělých dcer, který se rozhodne žít naplno, ztvární Martin Pechlát.
V žánru skutečných příběhů se také do vysílání Voyo Originál připravuje šestidílná série Extraktoři, což je špionážní thriller z prostředí civilní rozvědky v hlavní roli s Jakubem Štáfkem. Další z minisérií podle skutečných kriminálních případů bude Hojer, mapující v šesti dílech případy legendy československé kriminalistiky Jiřího Markoviče.
Po jarním uvedení minisérie Iveta se připravuje druhá řada pořadu, tentokrát sledující život zpěvačky Ivety Bartošové v 90. letech.
„Během posledních měsíců jsme se stali největším a nejdynamičtějším vývojovým centrem hrané tvorby v Česku. Připravujeme seriály nejrůznějších žánrů – od komediálních přes rodinné až po kriminálky – nebo minisérie na základě skutečných událostí. Projekty opatrnější i odvážnější. Spolupracujeme na nich s nejvýznamnějšími nezávislými producenty na trhu,“ uvedl Michal Reitler, ředitel vývoje obsahu TV Nova a Voyo. „Každý kreativní producent TV Nova a Voyo z nyní již kompletního interního týmu pracuje na vývoji nejméně dvou projektů, a to vedle svých projektů, které už jsou ve výrobě. A to číslo bude časem dále růst,“ dodal.
Voyo podle slov Michala Reitlera plánuje každý rok uvést 12-16 nových seriálů. Proto se na obsahové produkci podílí dalších 14 kreativních producentů, jejichž žánrové zaměření je různorodé tak, aby naplňovalo představy o obsahové pestrosti, vysvětlil Michal Reitler.
Představení jednotlivých kreativních producentů TV Nova a Voyo včetně pořadů, na kterých aktuláně pracují, najdete v materiálu, který je ke stažení níže.
Kreativní producenti TV Nova a Voyo
- Iva K. Jestřábová
- Lena Hanychová
- Klára Follová
- Michael Bütow
- Lenka Szántó
- Tomáš Hruška
- Ondřej Elbel
- Matěj Podzimek
- Marta Fenclová
- David Musil
- Silvia Klasová
- Heike Richter-Karst
- Simona Matásková
- Luděk Staněk
-mav-
# TV Nova # seriál # program # produkce # SVOD # výroba # natáčení # Voyo # Michal Reitler # Voyo Originál
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.