Autor textu MediaGuru
Za první týden od nástupu do funkce ministra zdravotnictví vyšlo o Romanu
Prymulovi v českých médiích víc článků než o premiérovi, ukazuje
analýza Newton Media.
Během jediného týdne od nástupu do funkce ministra zdravotnictví vyšlo o Romanu Prymulovi v českých médiích téměř pět tisíc článků. To je dokonce víc, než kolik jich zmiňovalo Andreje Babiše, Donalda Trumpa nebo Alexandra Lukašenka. A je to dvakrát tolik, než kolik jich vyšlo o odcházejícím ministrovi Adamu Vojtěchovi. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media, která zároveň ukazuje, v jakém kontextu o této události média informují, i jakým způsobem se o ní hovoří na sociálních sítích.
Roman Prymula se postavil do čela Ministerstva zdravotnictví ČR v pondělí 21. září. Od této chvíle až do neděle 27. září vyšlo v českých médiích o novém ministrovi celkem 4921 článků. O premiérovi vyšlo ve stejný čas 4469 článků. O americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi to pak bylo 1109 článků a o Alexandru Lukašenkovi 446 článků.
„Ve významném počtu článků komentujících nástup Romana Prymuly do funkce ministra zdravotnictví se psalo o tom, že z vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové musel v roce 2016 odejít kvůli střetu zájmů. Po nástupu byl často zmiňován v souvislosti s kritikou ze strany Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků, když zavedl povinné uzavření restaurací ve 22 hodin. Řada článků také potvrzuje, že si popudil pedagogy výzvou, ať ředitelé vyplýtvají jeden z pěti ředitelských dnů na 25. září,“ uvádí k aktuální analýze Daniel Weidenhoffer, mediální analytik Newton Media.
Mediální analýza si pak všímá i dalších souvislostí, tedy jmen a institucí, které byly ve sledovaném období v souvislosti s Romanem Prymulou zmiňovány. Z nich například vyplývá, kdo zaujme k novému ministrovi vstřícný postoj. Souhlas se změnou ve vedení ministerstva projevil šéf České lékařské komory Milan Kubek. Opatření v podobě limitů na počty diváků při utkáních označil za rozumná předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička. Za hokejisty na limity reagoval s pochopením prezident Českého hokejového svazu Tomáš Král.
Přestože byl předchozí český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě ve své funkci tak často skloňován a kritizován, v týdnu od svého odchodu z ministerstva už byl zmíněn jen ve 2489 článcích. Píše se o něm nejčastěji ve spojení se spekulacemi, že dostane místo generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ve sledovaném období týden před a týden po nástupu nového ministra bylo rovněž analyzováno 1,72 mil. příspěvků v debatách na českých sociálních sítích, jako je Facebook, Twitter, Instagram, YouTube, diskuzní webová fóra, ale také debaty u redakčních článků nebo blogy. Vybrány byly příspěvky týkající se dění kolem covid-19, zmiňující ministra Prymulu i ex-ministra Vojtěcha.
Zatímco ještě v týdnu před jeho jmenováním se o Romanu Prymulovi zmiňovalo v souvislosti s Covidem 24 515 příspěvků, po jeho nástupu do funkce to bylo 174 509 příspěvků. Co se týče Adama Vojtěcha, před rezignací o něm píše 26 396 uživatelů, zatímco po ní se počet téměř zdvojnásobil na 51 211 příspěvků.
Newton Media uvádí, že podobnou analýzu si může klient společnosti vytvořit během půl hodiny sám pomocí technologie takzvaných entit, kterou pro Newton připravila společnost Geneea. „Jedná se o štítky, které umožňují seskupovat a filtrovat články podle jejich obsahu. Aktuálně používáme čtyři kategorie entit – lokace, organizace, osoby a produkty. Díky entitám lze zmapovat, o čem a o kom se mluví, nebo porovnat, zda dostávají častěji prostor vládní či opoziční politické strany, zda je slyšet častěji o Trumpovi nebo Putinovi,“ popisuje Michal Hroneš, Customer Care Manager Newton Media.
-mav-
# analýza # Newton Media # mediální obraz # Adam Vojtěch # Roman Prymula
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.