Autor textu MediaGuru
Trump je jako Zeman a Biden připomíná Drahoše, říkají Češi na
sociálních sítích. Zjistila to analýza společnosti Newton Media.
Češi na sociálních sítích diskutují o amerických prezidentských volbách už od letošního června. V prvotních diskusích se objevují srovnání Joe Bidena s Jiřím Drahošem, ke kterému má dle diskutujících názorově blízko. Donald Trump je naopak připodobňován k Milošovi Zemanovi, a to jak rétorikou, tak i vlastnostmi. Preference lidí vyjadřujících se na sociálních médích ke dvěma hlavním kandidátům jsou vyrovnané, přičemž většina příspěvků nestraní žádnému z nich. Vyplývá to z analýzy českých sociálních médií, kterou provedla společnost Newton Media.
Analýza ale ukázala, že v diskusích se často vyskytují příspěvky o kandidátech, v nichž uživatelé sociálních sítí užívají pejorativních hodnotících soudů. Donald Trump je nejčastěji označován jako rasista, fašista nebo sexista, s Joe Bidenem jsou v české debatě oblíbené výrazy sluníčkář, globalista nebo neomarxista.
„Tento způsob komunikace byl ovlivněn i příspěvky členů hnutí SPD, zejména jeho předsedou. Z české politické scény byl právě Tomio Okamura tím, kdo sdílel o amerických volbách největší počet příspěvků,“ říká Martina Maňhalová, analytička Newton Media.
Z celkového počtu téměř 30 tisíc sledovaných příspěvků vytvořili analytici Newton Media náhodný desetiprocentní vzorek a na něm ukazují, koho by Češi v amerických volbách teoreticky podpořili. Oba kandidáti by dostali zhruba stejný počet hlasů (714 Trump, 710 Biden). Nejvíce komentářů se přitom objevilo po první velké debatě obou kandidátů. Druhou zásadní mediální metou byl Trumpův pozitivní test na koronavirus.
Trumpovi v očích diskutujících uškodila například situace s neplacením daní, ale také koronavirová krize. Komentáře rovněž kritizují jeho aroganci, agresivitu a „buranství“. Naopak pozitivně byl současný prezident hodnocen nejčastěji z hlediska zahraniční a imigrační politiky a toho, že během svého mandátu nezačal žádnou válku. Biden byl dle některých přispívajících často hodnocený jako reprezentativnější, než je Trump. Proti Bidenovi naopak hrál jeho vysoký věk. Kritika Bidena se objevovala také v souvislosti s aférou s odhalením e-mailů jeho syna či spekulace o pedofilii. Negativně Bidenovu publicitu ovlivnilo i obvinění, že Twitter cenzuruje Trumpovy příspěvky o Bidenovi.
Co se týče politických témat, která nejvíce rezonují rozpravami o amerických volbách, nejčastěji se řešilo zdravotnictví (3342 příspěvků), ekonomika (334) a zahraniční a imigrační politika (259). „V rámci předvolebního boje v USA hraje výraznou roli téma dostupnosti zdravotní péče v rámci koronavirové krize a samotné zvládání krize současnou vládou. V českých sociálních médiích je však téma Obamacare zmiňováno minimálně, jednoznačně převládá vliv zprávy o pozitivních testech na covid prezidenta Trumpa,“ doplňuje Kristýna Jiroutová, další z autorek analýzy Newton Media.
Zatímco v oblasti zdravotnictví získává Trump spíše „záporné body“, v zahraniční politice naopak ztrácí Biden a to převážně vlivem rozsáhlých debat příznivců SPD na profilu Tomia Okamury,. I v otázkách ekonomiky lidé vyjadřující se v českých sociálních médiích podporovali spíše Trumpa. V diskuzích pod redakčními články byla často zmiňována rekordně nízká nezaměstnanost za jeho vlády před koronavirovou krizí.
Analýza sledovala vyjádření a komentáře na Facebooku, Twitteru, Instagramu, v diskusích pod články a na fórech v období od 23. září do 25. října. Celkem se analyzovalo 27 576 příspěvků týkajících se amerických prezidentských voleb.
-mav-
# výzkum # sociální sítě # Newton Media # Donald Trump # Joe Biden
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.