Autor textu MediaGuru
Co týden, to alespoň jedna filmová novinka, tak zní plán streamovací
služby Netflix na letošní rok.
Streamovací služba Netflix oznámila, že letos uvede 70 nových originálních filmů se zvučnými hereckými jmény, tedy téměř o 50 více, než tento rok plánuje společnost Disney.
Netflixu letos do karet nahrává další nejistá sezóna kamenných kin a s ním i spojené otazníky nad podobou filmových premiér. Sedm desítek filmových novinek bude Netflix moci uvést nejen díky vlastní produkci, ale rovněž prostřednictvím spolupráce s externími společnostmi. Tímto způsobem dostane na digitální obrazovky hvězdy první kategorie, jako je Leonardo DiCaprio, Meryl Streep, Gal Gadot, Sandra Bullock, Ryan Reynolds nebo Denzel Washington. Režisérsky se poprvé představí Halle Berry a Lin-Manuel Miranda, které se postaví vedle Zacka Snydera nebo Jane Campion. Žánrově půjde o široký záběr od akčních filmů po dramata, z nichž většina bude natočena v angličtině.
Tradiční filmová studia se na druhou stranu stále potýkají s plánem svých filmových premiér, z nichž mnoho bylo na letošní rok posunuto z loňska (například Není čas zemřít, Black Widow či Kingsman: První mise). Vzhledem k přetrvávající pandemii jsou kamenná kina stále zavřená a podle některých prognóz tomu tak může být až do podzimu.
I z tohoto důvodu se například společnost WarnerMedia rozhodla, že všech svých 21 letošních filmů uvede simultánně jak v kamenném kině, tak na internetu prostřednictvím své služby HBO Max. Představí tak novinky jako Godzilla vs. Kong, Dunu nebo Matrix 4. V porovnání s ambiciózním plánem Netflixu se však jedná o značně nízký počet.
Netflixu se v průběhu pandemie podařilo přilákat nové předplatitele. Na konci třetího čtvrtletí loňského roku jich evidoval přes 195 milionů. V meziročním srovnání to bylo o 23 % více než za prvních devět měsíců předchozího roku. Pro poslední čtvrtletí roku odhadoval Netflix zvýšení o dalších šest milionů předplatitelů.
Podle nové studie Ampere Analysis je Netflix druhou nejsilnější televizní skupinou na evropském trhu, a to podle velikosti obratu v roce 2020. Nejsilnější má být v Evropě podle těchto dat skupina Comcast (vlastník Sky), následovaná právě Netflixem (6,1 %). Třetí nejsilnější je německá ARD (5,7 %).
Na streamovacím poli, které se postupně zaplňuje, Netflix zatím dominuje. Mezi jeho konkurenty patří již zmíněné HBO Max, dále Apple TV+, Amazon Prime, Disney+, Peacock či nově Discovery+.
-stk-
# HBO Max # WarnerMedia # Netflix # filmový průmysl # streamovací služba # filmová premiéra
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.