Autor textu MediaGuru
Podíl Netflixu na televizním trhu není v žádné zemi, ve které působí,
vyšší než 10 %. To považuje za svou příležitost, jak na televizním
trhu posílit.
Počet předplatitelů Netflixu se na konci prvního čtvrtletí 2024 zvýšil globálně na 269,6 milionů a s kvartálním přírůstkem 9,3 mil. výrazně překonal očekávání analytiků. Výnosy společnosti meziročně vzrostly o 15 % a provozní zisk o 54 %. Netflix ve výhledu pro rok 2024 uvedl, že letos předpokládá dvouciferný růst výnosů na úrovni 13 až 15 %.
Jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit, je nabízená větší škála zábavních formátů. Netflix chce zabrat na poli velkých TV show, filmů či živého vysílání. Ve více než 190 zemích, ve kterých je dostupný, dosahuje na publikum o velikosti více než půl miliardy diváků, uvedla společnost ve výsledcích za první čtvrtletí 2024. „Žádná společnost na poli zábavního průmyslu nikdy v tomto rozsahu a s touto ambicí neprogramovala. K uspokojení tak velkého publika je potřeba mnoha příběhů, které osloví řadu rozličných preferencí," popsala v kvartálním reportu.
Zároveň uvedla, že v žádné zemi, ve které působí, a to včetně nejvyspělejších trhů, nepřekračuje její podíl na TV sledovanosti 10 %. V USA to konkrétně v letošním březnu bylo podle dat Nielsenu 8,1 %. „Máme tedy dost prostoru k tomu, abychom našim členům nabídli kvalitní hodnotu a zvýšili náš podíl na sledovanosti rozšířením nabídky včetně živých pořadů (komedie, sport, hudba, soutěžní show," naznačila dále firma.
Netflix zároveň uvedl, že od 1. čtvrtletí 2025 přestane zveřejňovat kvartální data o počtu předplatitelů. Zdůvodnil, že za své klíčové finanční metriky považuje výnosy a provozní zisk a z pohledu zaujetí čas strávený. Ve svých začátcích vnímal růst počtu členů za silný ukazatel vývoje, v současnosti má ale stabilní výnosy a rozvíjí také nové zdroje příjmů, k nimž řadí i reklamu. Počet předplatitelů má tak být jen jednou složkou finančního vývoje firmy. Nabízí také různé úrovně předplatného s různými cenami podle zemí, což má podle Netflixu odlišný obchodní dopad.
-mav-
# TV # Netflix # předplatné # share # VOD # SVOD # report
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.