Autor textu MediaGuru
Netflix nastartoval v Polsku růst trhu placených videí
V dalším vydání hovorů Atmedia Expert Talks se diskutovalo o situaci na
polském trhu.
Pandemie koronaviru vedla k navýšení sledovanosti lineární televize i v Polsku, citelně ale rostl zájem také o video na vyžádání (VOD), popisuje v novém vydání expertních hovorů Atmedia Expert Talks Wojciech Kowalczyk z polské veřejnoprávní TVP. „Celý boom trhu s videi na vyžádání odstartoval Netflix, když vstoupil na polský trh. Vedle velkého množství obsahu začal výrazně investovat také do marketingu a naučil lidi sledovat kvalitní obsah," uvádí v rozhovoru s managing directorkou zastupitelství tematických stanic Atmedia Michaelou Vasilovou.
Vstup Netflixu do Polska tak podle jeho slov přinesl velký impuls k růstu celého trhu placených videí, o který se začali zajímat i další hráči. To potvrzuje i vstup severské skupiny NENT, která zde od 3. srpna uvedla platformu Viaplay.
Netflix je v současnosti největším SVOD hráčem na polském trhu. Prosazuje se jak mezinárodním obsahem, tak se snaží vytvářet i lokální obsah. Právě na poli videa na vyžádání (VOD) očekává Kowalczyk mezi hráči souboj o diváky. Do úvahy o budoucím vývoji je ale také nutné vzít v úvahu reklamní kontext. Placené video služby na vyžádání (SVOD) žádný reklamní prostor nevytvářejí. „Ten nabízejí pouze televizní vysílatelé a AVOD platformy. Čím větší je AVOD platforma, tím víc reklamních možností přináší zadavatelům. Je však nutné poznamenat, že cena za oslovení diváka v rámci AVOD je vyšší než prostřednictvím lineární televize. To se může v průběhu let změnit, dnes jsou ale ceny rozdílné,“ popisuje dále. Klíčovou otázkou pro zadavatele reklamy tak zůstává, jak diváky efektivně oslovit – vedle lineární televize a AVOD (video platformy s reklamou), existují ještě SVOD a horizontální portály. Reklamní trh ale postrádá jednotný systém, který by měřil sledovanost napříč platformami. Pro zadavatele je přitom zásadní vědět, jaký zásah pomocí jednotlivých kanálů vytvářejí.
Čas strávený sledováním lineární televize v obecné cílové skupině diváků starších 4 let zůstává v Polsku stabilní a v divácké skupině 50+ dokonce roste. Na druhou stranu se snižuje v mladších diváckých skupinách (16-34 a 16-44 let). Zájem o videoobsah ale neklesá, a proto je klíčovou otázkou pro vysílatele oslovit diváky správnou nabídkou ve správný čas, zmiňuje Kowalczyk. Polský televizní trh je celkově fragmentovanější než český. Celkem na něm operuje více než 300 stanic vysílajících v polštině, do měření sledovanosti je pak zapojeno 170 stanic.
Na celý video rozhovor Michaely Vasilové a Wojciecha Kowalczyka se můžete podívat níže. Video je opatřeno titulky.
-mav-
# TV # VOD # SVOD # Polsko # Atmedia. Netflix # TVP # Wojciech Kowalczyk # Atmedia Expert Talks
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.