Autor textu MediaGuru
V posledních třech letech se čeští influenceři, kteří byli respondenty
spontánně zmiňováni jako první, příliš nemění. Vyplývá to
z nejnovějšího průzkumu Influencer monitor od VŠE.
Podle pravidelného Influencer monitoru Centra marketingového výzkumu a tržních analýz Fakulty podnikohospodářské VŠE se na špici popularity influencerů stále drží Kovy, Nikol Leitgeb (dříve Štíbrová) a Leoš Mareš. V posledních třech letech se tak čeští influenceři, kteří byli respondenty spontánně zmiňováni jako první (tedy Top-of-Mind influenceři), příliš nemění.
Mezi nejčastěji spontánně vybavovanými influencery se ve všech již osmi výzkumných vlnách objevuje vždy Kovy a Leoš Mareš. „Ty lze tedy považovat za dva nejstabilnější a nejznámější české influencery,” říká Radek Tahal, autor Influencer monitoru, který působí na Katedře marketingu Fakulty podnikohospodářské VŠE.
Z první pětky, která je fakticky první „sedmičkou”, vypadl TMBK.
Pokud sledujeme spontánní výbavnost bez ohledu na pořadí, ve kterém je respondenti zmiňovali, pak mezi nejznámějšími deseti českými influencery jsou Kovy, Nikol Leitgeb, Leoš Mareš, Anna Šulcová, Kazma, Jirka Král, Shopaholic Nicol, Kazma a Sugar Danny. Do první desítky nejznámějších osobností se dostal Martin Mikyska alias Mikýř a Erik Meldik.
Stejně jako v předchozí vlně Influencer monitoru za nejvíce „okoukaného“ influencera respondenti označují Annu Šulcovou. Během posledního půl roku počet lidí, kteří si ji přejí vídat méně často, vzrostl razantně, a to z 23 % na 53 %. Razantně v poslední době ale rostla i její známost „Znalost osoby či značky s sebou může nést pozitivní i negativní emoční náboj. Vysoké povědomí je nicméně báječný stav pro další marketingovou práci, kdy je možné zjišťovat důvody nasycenosti a okoukanosti, a vhodně s takovými informacemi do budoucna pracovat,” komentuje Tahal.
Výzkum se pravidelně zaměřuje také na to, jaká sociální média mladí Češi nejčastěji aktuálně využívají. Na první třech příčkách se v posledních vlnách Influencer monitoru stabilně drží Instagram, Facebook a Youtube. Všechny tyto zmíněné kanály využívá přes 92 % dotazovaných. Ostatní sociální média jsou mladými Čechy využívána se značným odstupem. Nadále roste obliba TikToku, který dle poslední vlny průzkumu využívá 43 % respondentů.
Uskutečňuje se formou reprezentativního výzkumného šetření (kombinace osobního a online dotazování) na cílové skupině mladých lidí ve věku 15 až 34 let. Jednalo se o kvótní výběr podle pohlaví, věkového pásma (v rámci sledované skupiny jsou celkem tři pásma) a regionu. Filtračním kritériem pro zahrnutí do výběrového souboru byla alespoň hodina týdně strávená na internetu. Počet respondentů v každé vlně je vždy přes 400.
-mav-
# výzkum # marketing # influencer # Leoš Mareš # Kovy # VŠE
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.