Názor: Ceny MTV Awards ukazují práci s firemními hodnotami

Často slýchávám, že lineární televize je mrtvá, nebo že hudební televize už není pro někoho zajímavá. Z těchto prohlášení se stala zažitá klišé. Sama jsem se ale viděla, jaký ohlas může vzbudit předávání hudebních cen MTV Europe Music Awards, tedy symbol lineární a navíc ještě k tomu hudební televize.

Pohybuji se v televizní branži přes 15 let a zažila jsem různých show, večírků, eventů, předávání cen nebo konferencí nespočet, ale tato akce, která se konala v polovině listopadu v Budapešti, se v mnohém vymyká. Nejde přitom jen o obsazení světovými hvězdami nebo náklady na produkci. To, že jde o top akci hollywoodského střihu s červeným kobercem a zahraniční mediální pozorností, kterou si jiné akce ze střední a východní Evropy těžko zaslouží, je jedna věc. Tím nejsilnějším aspektem, který je hybnou silou brandu a celého marketingu kolem MTV, jsou hodnoty, na kterých stojí. Od nich se totiž neodchýlila ani po čtyřech dekádách.

Stanice totiž vznikala s přesvědčením, že je „hlasem svobody“. Nemělo by proto být překvapením, že uspořádala předávání cen v Budapešti s cílem podpořit tamní LGBTQ komunitu. Úkol to byl nelehký a nákladný, do poslední chvíle bylo nejisté, zda vyhlášení proběhne, tak jak bylo plánováno. V každém případě zmíněná svoboda sálala nejen z vyhlášení cen, ale i z veškerých aktivit a doprovodného programu, kterým město žilo celý víkend. S tím se pojila i další hodnota, tedy „lokálnost“. Nejenže se MTV nekoná stále na jednom místě a vybírá si různé lokace, ale zároveň vždy v dané zemi zapojuje lokální hvězdy, moderátory a kulturní reprezentaci.

Jako další aspekt, který na mě z účasti jednoznačně zapůsobil, byla profesní pokora. Ta totiž platila vice versa. Nejenže stanice přistupuje ke všem hudebníkům napříč branží jako k profesionálům, v praxi byla pokora znát i naopak. Byla jsem svědkem toho, jak v jedné řadě sedící hvězdy jako Ed Sheeren, One Republic nebo Imagine Dragons z ničeho nic produkce vyzvala, ať si rychle přesednou kvůli několika záběrům, na kterých neměli být vidět. Všichni do jednoho naprosto disciplinovaně a bez řečí vyskočili a přesouvali se podle potřeb štábu.

Dalším nevídaným momentem bylo to, že i top management mediálního domu sedí v publiku a nikdo – zdůrazňuji nikdo z nich – netrávil čas na telefonu. To samé platilo i o zmíněných hudebnících. Zkrátka všichni byli přítomni a účastni, zpívali si a reagovali na dění na pódiu. Už to samo o sobě podtrhovalo jednu ze základních myšlenek, která tato akce v sobě od začátku nesla – všichni jsme si tu rovni a jsme v tom spolu. Právě společná angažovanost byla všudypřítomná a téměř hmatatelná.

Obzvlášť po zhlédnutí Českého slavíka si říkám, zda je vůbec možné dosáhnout něčeho podobného tady u nás?

Ale zpátky k MTV. Na základě osobní zkušenosti si troufám tvrdit, že pokud bude tento brand věrný svým hodnotám i nadále, tak mu fanoušci zůstanou loajální i do budoucna. Nehledě na změny ve způsobu konzumace obsahu.