Nákupní centra by měla více spolupracovat s nájemci

Změny v nakupování a chování zákazníků nutí ke změnám i nákupní centra. Lidé už do nich nechodí jen nakupovat, ale mnohem častěji se třeba jen najíst a trávit čas. O tom, jaké výzvy čekají nákupní centra a jejich partnery, se hovořilo na stejnojmenném panelu na konferenci Retail Summit 2020.

Obrat obchodních center (OC) vzrostl podle výzkumu agentury Incomind za poslední rok o 7 %. Přičemž nárůst táhnou podle Tomáše Drtiny, jejího managing partnera, především pražská centra. Aktuálně přitom v České republice funguje 110 klasických nákupních center, 190 retail parků, 4 outletová centra a 145 hypermarketů se servisními zónami.

Podle výzkumu Mall Shopping agentury GfK tam zavítá 73 % Čechů alespoň jednou za měsíc a 35 % dokonce jednou týdně nebo častěji. Průměrný český zákazník přitom měsíčně navštíví tři až čtyři centra. Hlavním důvodem, proč zákazníci do daného centra nejezdí, je vzdálenost. Na druhou stranu 60 % zákazníků je ochotno do „ideálního centra“ dojíždět až třicet minut. 45 % Čechů dorazí do svého oblíbeného centra za 15 minut.

Dnešní zákazník nechce ztrácet čas neproduktivní činností. 55 % motivuje k návštěvě možnost parkování, 50 % snadná orientace v centru a 42 % pak rychlost nákupu. Pro 52 % Čechů je velkou motivací dobrý nákupní mix a přítomnost určitých prodejců. Přičemž ve 110 klasických centrech funguje 2500 různých nájemců. Při nákupu módy 54 % zákazníků jde nejprve do nákupního centra a až pak jinam. Češi utratí 18 % svých výdajů za jídlo v nákupních centrech a u věkové kategorie do 25 let je to dokonce 24 %. 

„Fyzický retail bude pro zákazníky stále relevantní. V našich centrech roste zájem o zábavu i stravování a v tomto směru má online nakupování své limity,“ říká Karolína Šustrová, Head of Operations CZ & SK firmy Unibail-Rodamco-Westfield, která spravuje obchodní centra Chodov, Černý most, Zličín a Aupark Bratislava s tím, že koncentrace nákupních center je v ČR stále nižší než v Evropě a v USA. Podle ní je fyzický kontakt v některých segmentech zásadní a jako příklad uvedla, že v jejich centrech ve světě otevírají své prodejny Amazon nebo Nespresso.

„Brandy jsou pro nás důležité, tvoří úspěšné obchodní centrum a zároveň destinace vytváří brandy, svým prostorem. Role fyzických obchodů se mění, nerealizuje se jen tržba, ale dochází k podpoře online prodeje,“ dodává Šustrová. Nájemce může navíc OC využít i z hlediska logistiky, obsluhovat odtud danou lokalitu, získávat data od zákazníků apod. 

Oldřich Špůrek, CEO CZ/S firmy Atrium Czech Real Estate Management, která vlastní nákupní centra Atrium Flora, Arkády Pankrác nebo Afi Palác Pardubice také souhlasí, že se nákupní centra změnila. Klesá role jednoho velkého hypermarketu a roste naopak role velkých nájemců. Změnám museli proto přizpůsobit i komunikaci. „Za posledních 10 let jsme výrazně změnili propagaci, více propagujeme nájemníky a ne sebe. Snažíme s nimi více identifikovat, a to k nám přivádí další nájemníky,“ vysvětluje Oldřich Špůrek.

Podle Špůrkova názoru si nákupní centra místo na trhu rozhodně udrží, ale musí reagovat na změny a být více ekologická. „Ještě jsme asi nedosáhli limitu toho, kolik jsou zákazníci schopni utratit v nákupních centrech,“ dodává. Výnosy ale podle něj rostou především díky nárůstu prodejů v segmentu občerstvení. Na tržby má vliv e-commerce a roste role obchodů jako vlajkových prodejen e-shopů. „Cítíme tlaky hlavně u nájemců z oblasti bot a módy na zvětšování plochy prodejen,“ dodává.

David Vejtruba, marketingový manažer Drogerie Teta, vidí obchodní centra a retail parky jako odlišné tržní situace, kde je třeba na požadavky zákazníků jinak reagovat. Drogerie Teta proto má v OC o 20 % větší nabídku dekorativní kosmetiky a pleťové péče, protože to zde ženy očekávají. Zákazník chce nějakou přidanou hodnotu a Teta plánuje další změny, od jara bude testovat vlasy přímo na vybraných prodejnách.

U center pak podle něj funguje diverzita, kdy po vstupu Drogerie Teta neklesl konkurenční značce Dm drogerie markt obrat, využívá se zde synergických efektů známých z fast food. „Teta a Dm mají navíc odlišné kmeny zákazníků,“ dodává David Vejtruba.

Podle Libora Hubíka, managing directora AmRestu a prezidenta KFC pro ČR a Rakousko, síť vyrostla právě díky velkým obchodním centrům. V posledních letech ale KFC hodně otevíralo pobočky i v menších městech a menších retailových zónách. Další možnosti růstu vidí Libor Hubík právě díky rostoucímu podílu zábavy, služeb a stravování na obratu OC. Rád by, aby centra spolupracovala s nájemci více na rozvoji foodcourtů. „Lidé chodí za značkami, my jsme schopni přivést značné množství zákazníků a můžeme zvýšit tok lidí v dané oblasti až o 10 %,“ říká.

Navrhoval umístit kiosky do větší vzdálenosti od foodcourtu, aby k restauracím nasměrovali více zákazníků. „Aplikace a kiosky jsme trochu podcenili, předpokládali jsme, že to bude přechodná fáze a všichni budou objednávat přes mobil, což se nestalo a jen se potvrzuje, že je důležité mít dostatek možností,“ dodává Libor Hubík s tím, že kiosky jim nyní dělají mezi 20 až 30 % obratu.

S Davidem Vejtrubou se Libor Hubík shodl na tom, že problémem je separátní komunikace center a nájemců, kdy by měly obě strany více spolupracovat. Karolína Šustrová ovšem oponovala, že to není jednoduché, když má každý nájemce jiné potřeby. Podobně to vidí i Oldřich Špůrek, podle něj je těžké sladit komunikaci s 200 nájemci, aby participovali.

-zue-