Autor textu MediaGuru
Nabídky do tendru ATO zaslaly Nielsen Admosphere a Kantar
Asociace televizních agentur plánuje posunout měření sledovanosti televize
a videa na vyšší úroveň. Novinkou pro období 2023–2027 by mělo být
crossmediální měření. Nabídky do tendru zaslaly dvě výzkumné agentury.
Nabídky na účast ve výběrovém řízení Asociace televizních organizací (ATO) na realizátora crossplatformního elektronického měření sledovanosti pro období let 2023-2027 zaslaly v červenci agentury Kantar Media a Nielsen Admosphere. Prezentace nabídek od obou agentur se uskuteční v září, vítěz by měl být znám do konce letošního října. „Nejpozději do 30. listopadu bychom měli podepsat smlouvu s novým realizátorem,“ sdělila MediaGuru.cz jednatelka ATO Vlasta Roškotová.
Ambicí ATO je v novém projektu zajistit komplexní měření TV sledovanosti pro všechny úrovně měření konzumace videoobsahu, a to na všech dostupných platformách (cross-platform), prostřednictvím všech dostupných koncových zařízení (cross-device) a s využitím moderních technologií. „Prostřednictvím nového projektu bychom rádi posunuli elektronické měření televizní sledovanosti na vyšší úroveň. Projekt by měl reflektovat nejen technologické změny, ke kterým v oboru dochází, ale reagovat efektivněji na nové zvyklosti v diváckém chování. Jsme svědky změny způsobu konzumace televizního obsahu, zejména u mladších cílových skupin, ve zvýšené míře se videoobsah dostává k divákovi přes nové distribuční platformy, ať už se jedná např. o mobilní aplikace iOS a Android, HbbTV, aplikace SmartTV, IPTV/OTT či jiné,“ zdůvodnila jednatelka ATO.
ATO zamýšlí měřit lineární i nelineární vysílání a také zpětné zhlédnutí (nově až 30 dnů zpětně). Novinkou by také mělo být rozšíření měření videoobsahu (tj. pořady i reklamní sdělení) na všech platformách a koncových zařízeních (televizor, smart TV s HbbTV, PC, tablet, mobilní telefon), kde ke sledování dochází. „Progresivním prvkem v budoucím projektu je crossmediální měření. Od něj očekáváme informace o celkovém zásahu pořadů a celkovém zásahu reklamy zpracované v jedné analýze, kde budou zahrnuty všechny relevantní platformy,“ dodává Vlasta Roškotová.
Specifikem českého projektu je měření sledovanosti v reálném čase (Real-Time data). Nadále se počítá i se zpracováním meteodat a také s výzkumem životního stylu (LSS).
Stávajícím realizátorem elektronického měření sledovanosti a konzumace videoobsahu je agentura Nielsen Admosphere. Sledovanost televize v Česku měří od roku 2002. V současnosti je do projektu zařazeno téměř dva tisíce domácností a data se měří s přesností na vteřinu. Projekt se v posledním období (2018-2022) rozšířil o sledovanost televizního a netelevizního obsahu na internetu (PEM-D). Měří se všechna koncová zařízení pro přehrávání videoobsahu.
-mav-
# výzkum # sledovanost # TV # video # ATO # TV metr # crossmediál # Kantar Media # TV měření # Nielsen Adnosphere # Vlasta Roškotová
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.