Autor textu ČTK
Nabídku za podíl německého mediálního konglomerátu Bertelsmann ve
francouzské televizní společnosti Groupe M6 podal i podnikatel Daniel
Křetínský.
Francouzský mediální magnát Stéphane Courbit a jeho partneři učinili nabídku za podíl německého mediálního konglomerátu Bertelsmann ve francouzské televizní společnosti Groupe M6. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž uskupení kolem Courbita nabízí 20 eur za akcii. Nabídku na tento podíl podal i český miliardář a majitel několika francouzských novin Daniel Křetínský, uvádí zpráva s odvoláním na obeznámené zdroje. Zúčastněné strany se zatím k věci nevyjádřily.
Minulý týden zkrachovalo plánované spojení Groupe M6 s francouzskou televizní stanicí TF1.
Bertelsmann je mateřskou společností RTL Group a v Groupe M6 drží 48,3 procenta akcií. Nabídka představuje prémii 39 procent oproti páteční závěrečné ceně akcií na burze a podíl oceňuje přibližně na 1,2 miliardy eur (29,6 miliardy Kč).
Agentura Reuters minulý týden uvedla, že konsorcium vysoce postavených francouzských podnikatelů zahrnující miliardáře Rodolpha Saada, Courbita z televizní produkční skupiny Banijay nebo investora Marca Ladreita de Lacharrière se blíží uzavření dohody.
Italská vysílací společnost MediaForEurope, kterou vede Silvio Berlusconi, mezitím spojila síly s francouzským miliardářem Xavierem Nielem a na kontrolní podíl v Groupe M6 předložila nezávaznou nabídku, uvedly v pátek dva informované zdroje.
Loni v březnu, kdy Bertelsmann potvrdil jednání o prodeji svého podílu, francouzská média uvedla, že podíl RTL má hodnotu 1,5 miliardy eur. To pak oceňuje celou Groupe M6 přibližně na tři miliardy eur.
Křetínský má na francouzském mediální trhu mimo jiné podíl v televizní společnosti TF1, od firmy Lagardère jeho podnik už dříve koupil několik titulů, včetně například časopisu Elle. Vlastní podíl také v deníku Le Monde.
V Česku má Křetínský spolu se slovenským investorem Patrikem Tkáčem pod kontrolou společnost Czech News Center. Ta má v portfoliu mimo jiné deníky Blesk, Sport, Aha! a E15 nebo časopis Reflex.
-čtk-
# TV # Daniel Křetínský # Francie # vlastnictví # Bertelsmann # podíl # M6 # nabídka # Groupe M6
Autor textu ČTK
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.