Autor textu MediaGuru
Biatlonové mistrovství světa sledovalo letos na obrazovkách ČT v průměru
750 tisíc diváků, celkový zásah dosáhl 2,5 mil. diváků.
Průměrná sledovanost Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě na obrazovkách ČT sport činila 748 tisíc diváků (4+). Ve srovnání s minulým mistrovstvím světa, jde o výrazný nárůst v meziročním srovnání o 200 tisíc diváků. Celkový zásah pak činil 2,5 milionu diváků (4+). Vyplývá to z dat oficiálního měření ATO-Nielsen. Signál od ČT z mistrovství světa odebíralo 30 států.
„Přenosy vyrobené týmem České televize byly velkými biatlonovými vysílateli hodnoceny velmi pozitivně. Ve všech tradičních biatlonových zemích dosáhl šampionát rekordní sledovanosti, někde došlo k nárůstu až o 30 procent. Mezinárodní biatlonová unie dokonce díky kvalitě signálu označila právě skončenou akci za nejlepší z posledních několika let,“ říká Markéta Vránková, projektová manažerka ČT sport a členka biatlonové komise EBU.
Nejsledovanějším přenosem byl závod s hromadným startem mužů, který vidělo 851 tisíc lidí. Podíl na sledovanosti činil 35,31 %. Hranici 800 tisíc diváků přesáhly ještě štafeta žen a stíhací závod žen.
„Jedná se o třetí nejsledovanější mistrovství světa v biatlonu v historii programu ČT sport a nejsledovanější šampionát od roku 2017. Těší mě, že je biatlon i nadále u diváků velmi populární i přesto, že česká reprezentace nezískala v domácím prostředí žádnou medaili,“ potvrzuje Petr Kubásek, šéfredaktor sportu TS Brno a autor biatlonového projektu.
„Z hlediska počtu kamer, vysílacích dní, lidí, kteří se na přenosech podíleli, a objemu techniky se jednalo o jednu z největších a nejsložitějších operací v dějinách sportovní výroby ČT, a tudíž celé televize. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na biatlonovém MS podíleli,“ uzavírá Jiří Ponikelský, výkonný ředitel ČT sport.
-mav-
# sledovanost # TV # ČT # ČT sport # reach # rating # biatlon # MS biatlon
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.