Autor textu MediaGuru
Peníze od internetových společností, které budou muset platit za
využívání mediálního obsahu, by v Česku mohl rozdělovat kolektivní
správce.
Peníze od internetových společností, které budou muset platit za využívání mediálního obsahu, by v Česku mohl rozdělovat kolektivní správce. Zvažuje to jako jednu z možností novela zákona, která do českého práva převádí evropskou směrnici k autorskému právu. Jakým způsobem budou internetové společnosti nositele autorských práv odměňovat, bude záležet až na vyjednávání, řekla ČTK náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková. Tomu ale musí předcházet přijetí novely autorského zákona.
Ministerstvo kultury návrh novely poslalo do připomínkového řízení, které skončí v pondělí. Vláda by podle odhadů MK mohla směrnici projednat v lednu, termín pro implementaci do českého právního řádu je 7. červen 2021. Smolíková uvedla, že zatím není zřejmé, o jak velký objem peněz, které by internetové firmy měly médiím platit, může v Česku jít.
Cílem směrnice je reagovat na technologický vývoj a nové obchodní modely. Chce přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook podle novely musí získat od vydavatelů licence k využívání jejich článků. Směrnici digitální platformy kritizovaly s tím, že povede k omezení výsledků vyhledávání.
Připravovaná novela podle náměstkyně ani nepočítá se stanovením sankcí za to, pokud by internetové společnosti médiím za užití jejich autorského obsahu neplatily, a tedy tak porušovaly autorský zákon. „Nestanovuje se to jako správní delikt," uvedla. „Pokud by ale někdo užíval produkty vydavatele a neplatil, platí na to obecně soukromoprávní úprava, žaloba a případná náhrada škody. Takový postup by mohl být uplatňován po přijetí novely - to je její podstata. Dnes toto právo uplatnit nelze," doplnila.
Novela zákona, který je v připomínkovém řízení, obsahuje možnost kolektivní správy práv vydavatelů periodik. „Pokud by se tato možnost využila, bude se aplikovat takzvaná rozšířená kolektivní správa. To je takový režim, v němž každý, kdo nechce být zastupován kolektivním správcem, deklaruje, že nechce být zastupován. Do novely tedy doplňujeme, že pod tento režim bude podřazen i výkon práva vydavatelů periodik," vysvětlila náměstkyně.
Některé subjekty podle ní při přípravě novely měly zájem o to být v režimu povinné kolektivní správy. To podle MK ale není možné z hlediska unijní úpravy a ani žádný ze států, s nimiž přípravu novely MK konzultovalo, povinnou kolektivní správu nezavádí. MK podle Smolíkové nemá signály, že by kolektivní správu v případě mediálního obsahu chtěl některý ze stávajících kolektivních správců vykonávat; může vzniknout nový, který by musel ve správním řízení na MK získat licenci. V zákoně tedy bude možnost vykonávat kolektivní správu, ale vykonávat se nemusí.
Podle ministerstva nelze dnes předjímat, kam se situace vyvine během vyjednávání - je si ale vědomo toho, že nositelé práv jsou v tomto případě ve vyjednávání tím slabším článkem.
-čtk-
# tisk # Google # Facebook # Ministerstvo kultury # zákon # vydavatel # kolektivní správce
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.