Autor textu MediaGuru
Poslední zářijový den vypne z vysílačů Tlustá hora a Ploštiny
stávající DVB-T vysílání České televize a diváci budou moci tyto
programy sledovat už jen v novém formátu.
Jako poslední zahájí přechod na vyšší standard televizního vysílání DVB-T2 okolí Zlína a Valašsko. Jednu minutu před půlnocí 30. září dojde k vypnutí DVB-T vysílání multiplexu 1 České televize na kanálu 33 z vysílačů Zlín - Tlustá hora a Valašské Klobouky – Ploštiny. Programy České televize tak už budou moci diváci sledovat pouze v novém formátu DVB-T2 na kanálu 26, všechny v nejvyšší HD kvalitě. Uzavře se tak jedna etapa druhé televizní digitalizace.
V průběhu října pak čeká přeladění v této oblasti i komerční televizní stanice. Ve finálních DVB-T2 sítích společnosti České Radiokomunikace jsou vysílány tyto komerční televizní stanice: Barrandov TV, Barrandov Kino, Barrandov Krimi, Noe TV, Nova, Nova Cinema, Óčko, Óčko Star, Prima, Prima Cool, Prima Love, Prima Zoom, Prima Max, Prima Krimi, CNN Prima News, Prima +1, Seznam TV, Radio Proglas a Rádio Dechovka.
Vysílání dalších komerčních televizí ve Zlínském kraji v rámci DVB-T2 je zajišťováno multiplexem 24 společnosti Digital Broadcasting. V úterý 29. září informovala, že zahájila vysílání z pěti vysílačů ve Zlínském kraji. Těmito nově spuštěnými vysílači rozšíří své pokrytí televizním signálem na 85,1% území a 85,5% obyvatel, tj. 8,93 mil. obyvatel České republiky. Výčet šířených stanic v multiplexu 24 viz níže.
Celý přechod na DVB-T2 měl původně skončit v polovině roku, kvůli koronaviru jej vláda o čtyři měsíce posunula. Skončí tak 31. října 2020. Přechod je nutný k uvolnění části frekvencí v pásmu 700 MHz pro rychlé mobilní sítě 5G.
Platformu pozemního vysílání využívá pro příjem televize v Česku 60 % domácností. Pozemní televizní vysílání pokrývá svým signálem více než 99 % domácností v ČR a pozemní televize je pro diváky jedinou bezplatnou platformou. Kmitočty pro pozemní televizní vysílání v DVB-T2 jsou státem garantovány nejméně do roku 2030.
-mav-
# TV # Česká televize # DVB-T2 # DVB-T # digitalizace # vysílání
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.