Autor textu MediaGuru
Michal Beran se stal obchodním ředitelem Mindshare
Dlouholetý obchodní ředitel rádiových a TV stanic Michal Beran přichází
do mediální agentury, stal se obchodním ředitelem Mindshare.
Síť mediálních agentur Mindshare, která je součástí WPP, mění obchodního ředitele své české pobočky. S platností od 19. října 2020 se pozice ujal Michal Beran. Na této pozici vystřídá Viktora Śušnyáka, který v Mindshare působil od roku 2010.
„Jednalo se o delší dobu připravovanou změnu s ohledem na Viktorovo plánované přerušení kariéry. S Michalem jsme získali mimořádně velké zkušenosti a bude nám obrovským přínosem ve vyjednávání podmínek nákupu médií. Tímto jmenováním jsme rovněž završili změny ve vedení společnosti, které odstartovaly v polovině minulého měsíce,“ uvedl managing director Ondřej Bartůněk.
Michal Beran do Mindshare nastupuje po více než dvaceti letech strávených v rozhlase a televizi. „Věřím, že mé zkušenosti z řízeni obchodu rozhlasových i televizních sítí, a tedy pohledu z druhé strany šachovnice v kombinaci s agenturním teamem profesionálů dokáže klientům vždy nabídnout optimální, a hlavně efektivní řešení,“ sdělil Beran.
Michal Beran strávil šestnáct let ve společnosti Regie Radio Music (RRM), řídil také rozhlasové zastupitelství Radiohouse a byl rovněž obchodním ředitelem TV Prima.
Personální změny v Mindshare v uplynulých týdnech byly následující: z pozice managing directora Mindshare odešel letos v září Martin Hanzal, nahradil ho Ondřej Bartůněk. Lucie Kulhavá se pak posunula na pozici managing partner. Petr Tichý se stal ředitelem digitálních médií.
-mav-
# obchod # Mindshare # management # Michal Beran
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.