Měření mimo domov přineslo v Polsku nárůst TV sledovanosti i GRP
Konkrétní dopady zavedení měření TV sledovanosti mimo domov popisuje na
základě polské zkušenosti Wojciech Kowalczyk v rozhovoru Atmedia
expert talks.
Zapojení měření sledovanosti mimo domov ovlivnilo v Polsku celkovou televizní sledovanost. V obecné cílové skupině diváků ve věku 4+ vzrostla sledovanost o 8 %, v komerční cílové skupině diváků ve věku 16–59 let dokonce o 11 %. Největší nárůst je ale patrný u mladých diváků ve věku 14–29 let. Díky zapojení měření sledovanosti mimo domov u nich vzrostla televizní sledovanost o 25 %. V druhé části expertních rozhovorů Atmedia expert talks to uvedl Wojciech Kowalczyk, odborník na polský televizní trh, zástupce ředitele oddělení reklamy a marketingu veřejnoprávní televizní skupiny TVP a spolumajitel služby ScreenLovers zaměřené na video a reklamu. Rozhovor vedla Michaela Suráková, managing directorka Atmedia.
„Mladší diváci tráví více času mimo domov, bydlí na kolejích, často navštěvují přátele a obecně nejsou tolik vázaní na jedno místo,“ vysvětluje vyšší podíl sledovanosti mimo domov v této cílové skupině Kowalczyk.
Sledovanost mimo domov nejvýrazněji ovlivňuje sportovní události a sváteční vysílání během Vánoc či silvestrovských oslav. „Vyšší podíl sledovanosti mimo domov pozorujeme u tematických televizních kanálů,“ doplňuje W. Kowalczyk s tím, že jde zejména o sportovní, hudební nebo dětské televizní stanice. Například sledovanost sportovních kanálů vzrostla díky měření sledovanosti mimo domov o zhruba 25 %, u dětských kanálů o 20 %, a jedna z polských hudebních stanic si připsala dokonce 30% nárůst. „Existují však i stanice, kde je nárůst minimální, téměř nulový,“ uvádí Wojciech Kowalczyk s tím, že jde typicky o lifestylové, filmové, seriálové nebo zpravodajské kanály. Například sledovanost denního zpravodajství je díky zapojení sledovanosti mimo domov vyšší o zhruba 5 až 7 %.
Český trh se o měření mimo domov rozšíří od příštího roku 2026. Kontrakt na realizaci měření televizní sledovanosti mimo domov podepsala v dubnu Asociace televizních organizací (ATO) s agenturou ResSolution Group, která se do tendru zapojila společně s technologickou společností DCore Software. Cílem mobilního měření televizní sledovanosti je doměřit televizní sledovanost mimo domov, tj. například v druhých domácnostech, restauracích nebo na místech veřejné produkce.
Rozhovor i jeho přepis můžete zhlédnout níže.
Jak se změnila celková televizní sledovanost po zapojení sledovanosti mimo domov?
První data za sledovanost mimo domov, která jsme začali měřit v roce 2021, zvýšila celkovou televizní sledovanost v průměru o 6 %. V komerční cílové skupině diváků ve věku 16–59 let to bylo dokonce o 7 %.
Z nějakého důvodu však tato čísla později klesla. Možná to bylo způsobeno dolaďováním metodiky, možná šlo o jiné faktory. Upřímně řečeno, přesnou příčinu neznám. V roce 2023 už byl nárůst celkové televizní sledovanosti místo 6 % pouze 4 %, v komerční cílové skupině klesl ze 7 % na 6 %.
Zajímavé je, že u mladších diváků ve věku 14–29 let vzrostla celková televizní sledovanost díky zapojení sledovanosti mimo domov o 14 %. Což ovšem dává smysl – mladší diváci tráví více času mimo domov, bydlí na kolejích, často navštěvují přátele a obecně nejsou tolik vázaní na jedno místo. Právě proto je vliv sledovanosti mimo domov v této cílové skupině vyšší.
Původní nárůst v obecné cílové skupině sice nejdříve klesl na 4 %, následně však opět vzrostl – a to po auditu metodiky ze strany auditorské společnosti CESP, který přinesl změnu v definici domova. Díky tomu aktuálně evidujeme nárůst celkové sledovanosti v obecné cílové skupině 4+ na úrovni 8 %, v komerční cílové skupině je to dokonce 11 % a u diváků ve věku 14–29 let mluvíme o 25 %.
Předpokládám, že zapojení sledovanosti mimo domov neovlivnilo všechny typy televizních stanic a pořadů stejně. Jaké rozdíly pozorujete?
Přesně tak – dopad se liší podle typu stanice i žánru pořadu. Nejvýraznější vliv zaznamenáváme u sportovních událostí nebo svátečního vysílání během Vánoc či silvestrovských oslav. Například sledovanost Mistroství Evropy ve fotbale v Německu na našich televizních stanicích díky měření sledovanosti mimo domov vzrostla o 15 %. A v případě zápasu Polska proti Francii dokonce o 18 %.
Zvýšenou sledovanost ale nepozorujeme jen u sportu. Příkladem je film Sám doma, který tradičně běží o Vánocích – díky měření sledovanosti mimo domov vzrostla jeho sledovanost o 17 %. U silvestrovského programu na TVP jsme zaznamenali nárůst o 11 %.
Naopak u denního zpravodajství je dopad menší, pohybuje se mezi 5 až 7 %. To podle mě odpovídá přirozenému podílu diváků, kteří tráví více času mimo svoje bydliště – jde například o lidi dojíždějící do práce nebo tzv. patchworkové rodiny, kdy děti a rodiče pendlují mezi více domácnostmi.
Pokud se podíváme na konkrétní televizní stanice, vyšší podíl sledovanosti mimo domov pozorujeme u tematických televizních kanálů ve srovnání s velkými volně šířenými stanicemi. Ty velké definujeme jako stanice s podílem na sledovanosti nad 5 nebo 10 %.
Například sledovanost hudební stanice Nuta Gold vzrostla díky sledovanosti mimo domov o 30 %. U dětských stanic je to zhruba 20 %, u sportovních kolem 25 %. Obecně platí, že menší tematické stanice – ať už hudební, sportovní nebo dětské – mají větší podíl sledovanosti mimo domov než ostatní. Existují však i stanice, kde je nárůst minimální, téměř nulový. Typicky jde o lifestylové, filmové, seriálové nebo zpravodajské kanály.
Pozorujete v případě sledovanosti mimo domov i nějakou sezonalitu?
Ano, ale výkyvy nejsou nijak výrazné. V létě bývá podíl na sledovanosti mimo domov mírně vyšší, zatímco na podzim a v zimě spíše klesá. Podíl sledovanosti mimo domov na celkové televizní sledovanosti je relativně stabilní.
Znamená zapojení měření sledovanosti mimo domov i více GRPů?
Ano, ten nárůst o 6 až 7 %, o kterém jsem mluvil, se netýká jen samotné sledovanosti, ale promítá se i do počtu GRPů.
-mav-
# výzkum # TV # měření # ATO # Atmedia # Polsko # Wojciech Kowalczyk # Michaela Suráková # out of home # Atmedia expert talks
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.