Autor textu MediaGuru
Obchodní zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia uvádí novou
sérii rozhovorů s odborníky na televizní a mediální trh pod značkou
expert talks.
Nová série rozhovorů expert talks od zastupitelství Atmedia se věnuje měření televizní sledovanosti mimo domov – tématu, které v posledních měsících rezonuje také na českém trhu. Kontrakt na realizaci měření televizní sledovanosti mimo domov podepsala v dubnu Asociace televizních organizací (ATO) s agenturou ResSolution Group, která se do tendru zapojila společně s technologickou společností DCore Soffware. Cílem mobilního měření televizní sledovanosti je doměřit televizní sledovanost mimo domov – například v druhých domácnostech, restauracích nebo na místech veřejné produkce.
Wojciech Kowalczyk, odborník na polský televizní trh, zástupce ředitele oddělení reklamy a marketingu veřejnoprávní televizní skupiny TVP a spolumajitel služby ScreenLovers, v rozhovoru s managing directorkou Atmedia Michaelou Surákovou přibližuje, že systém měření televizní sledovanosti v Polsku je poměrně robustní. „Systém se postupně rozšiřoval – nejprve o odloženou sledovanost, pak o sledovanost streamovacích služeb a sledovanost mimo domov. Samostatnou částí je měření adresné televizní reklamy a tzv. total video.“
Zatímco v Česku zahrnuje oficiální TV měna živou a odloženou sledovanost do tří dnů od odvysílání, v Polsku je to živá a odložená sledovanost do dvou dnů od odvysílání, rozšířená navíc o živou sledovanost mimo domov. Měření zde realizují dvě společnosti – Nielsen a Gemius. Právě Gemius je zodpovědný za data televizní sledovanosti mimo domov, která následně poskytuje Nielsenu pro finální agregaci s daty z peoplemetrového měření.
A jak měření televizní sledovanosti mimo domov funguje v praxi? Panel tvoří 2 300 až 2 800 respondentů, kteří obdrží mobilní telefon s aplikací využívající technologii audiomatchingu. Ta snímá okolní zvuk a následně identifikuje sledovaný obsah. Za sledovanost mimo domov se považuje vše, co je zaznamenáno aspoň 500 metrů od místa bydliště, a to bez ohledu na použité zařízení – ať už jde o televizory, mobilní telefony nebo tablety. Do měření jsou zahrnuty všechny televizní stanice, které jsou zapojené do peoplemetrového výzkumu společnosti Nielsen. „To byl jeden z hlavních požadavků trhu,“ tvrdí W. Kowalczyk.
Jak funguje měření televizní sledovanosti v Polsku?
Základ je velmi podobný jako v Česku – měření provádí společnost Nielsen, která v Polsku funguje od začátku 90. let. Panel dnes zahrnuje 9 100 jednotlivců, tedy 3 500 domácností. Do výzkumu je zapojeno více než 200 televizních stanic. Měření probíhá prostřednictvím peoplemetrů v domácnostech a využívá tzv. audiomatching – tedy porovnávání zvukových stop.
Systém se postupně rozšiřoval – nejprve o odloženou sledovanost, která je dnes běžná i v Česku. V Polsku se navíc měří i sledovanost streamovacích služeb a sledovanost mimo domov. Samostatnou částí je tzv. reconciliation DAI, což je měření adresné televizní reklamy. A pak je tu ještě tzv. total video – unikátní data od Nielsenu, která ukazují podíl na sledovanosti nejen televizních stanic, ale i platforem jako Google, Meta, TikTok, Netflix a dalších.
Jde tedy o robustní systém, který zahrnuje živou a odloženou sledovanost, sledovanost mimo domov i sledovanost streamovacích služeb. Jak přesně to funguje? Pokud vím, v Polsku není měření sledovanosti realizováno prostřednictvím JIC (Joint Industry Committee, pozn.)?
Je to tak – v Polsku neexistuje JIC, který by vlastnil projekt měření sledovanosti a zadával ho Nielsenu. Od roku 2019 tu ale působí MOC (Media Owner Committee, pozn.), což je sdružení televizních stanic, nikoliv však mediálních agentur. Polský trh je specifický i tím, že zde vždy fungovaly paralelně dva peoplemetrové systémy – jeden provozuje Nielsen, druhý Gemius – tedy dva nezávislí hráči. A i když tu není JIC, obě společnosti konzultují klíčové změny s televizními stanicemi i mediálními agenturami a snaží se zohlednit potřeby celého trhu.
Jak to funguje z pohledu televizních skupin? Vyberou si, koho využijí, nebo se trh drží jednoho systému?
V současnosti měří klasickou TV sledovanost jen Nielsen. Gemius poskytuje řadu důležitých dat pro analýzu a pochopení televizního a video trhu, ale neposkytuje GRP. Polský trh tedy používá jednotnou měnu.
A jak přesně je tato měna definována? Pokud si zadavatel koupí TV reklamu, za co konkrétně platí?
Součástí měny je živá sledovanost, tzv. VOSDAL (Viewed On the Same Day, pozn.), tedy odložená sledovanost ve stejný den, a dále odložená sledovanost do dvou dnů po odvysílání. Do měny patří i sledovanost mimo domov.
A tu měří Gemius, že?
Ano, přesně tak.
Jak je televizní sledovanost mimo domov definována?
Definice se časem vyvíjela, ale na začátku šlo o sledovanost naměřenou mimo domov, konkrétně aspoň 200 metrů od domova. Pokud šlo o méně než 200 metrů, byla započítána jako domácí sledovanost. Domov byl definován jako místo, kde divák tráví většinu dne.
Od té doby se definice trochu upravila. Domov se dnes definuje stejně jako v případě Nielsenu – tedy na základě deklarace diváků. A hranice se posunula na 500 metrů. Změna vznikla na základě auditu francouzské auditorské společnosti CESP, která doporučila sjednotit definici domova ve všech částech výzkumu.
Jak velký je panel pro sledovanost mimo domov?
Panel Gemiusu pro sledovanost mimo domov se pohybuje v jednotlivých měsících od 2 300 po 2 800 jednotlivců. Domácnosti se neuvádějí, protože jde o panel založený na jednotlivcích. Průměrně je zapojeno 2 500 jednotlivců.
Z jakého důvodu se počet takto v různých měsících mění?
Je to z důvodu rotace a výměny panelistů – je to živý panel, který se neustále obměňuje.
Jak probíhá měření v praxi? Prostřednictvím aplikace v mobilu, která monitoruje okolní zvuk?
Ano – každý panelista od Gemiusu obdrží mobil, do kterého vloží svoji SIM kartu. Na telefon si může nainstalovat cokoliv chce – je ale důležité, aby ho využíval jako svůj hlavní mobil. Aplikace pak monitoruje okolní zvuk a pomocí audiomatchingu identifikuje sledovaný obsah.
Je do měření televizní sledovanosti mimo domov zapojeno všech více než 200 televizních stanic?
Ano, Gemius měří všechny televizní stanice, které měří i Nielsen – to byl jeden z hlavních požadavků trhu.
Kdo tato data propojuje?
Nielsen. Gemius dodá svá data Nielsenu a ten je následně propojí se svými daty.
Na českém trhu jsou do televizní sledovanosti zařazeni diváci ve věku 4+. Jak je to v Polsku?
Nielsen měří sledovanost diváků ve věku 4+, Gemius pracuje s věkovým rozpětím 7–79 let.
Jde o celkovou populaci, nebo jen televizní populaci?
O celkovou – ale ta je téměř totožná s televizní populací.
A co zařízení? Měří se jen televizory, nebo i mobily a tablety?
Ne všechno se dá změřit, protože se používá technologie audiomatchingu – pokud někdo sleduje svůj oblíbený pořad nebo oblíbenou televizní stanici se sluchátky v uších nebo bez zvuku, sledovanost se nezměří. Ale co se týče zařízení, žádné limity nejsou. Ať už jde o nějakou fanzónu, ve které diváci sledují fotbalový zápas mezi Polskem a Českem, televizor u známého nebo na chatě, mobil, tablet – vše se započítá do sledovanosti mimo domov. Rozhodující není typ zařízení, ale to, jestli je přítomen zvuk.
-mav-
# výzkum # sledovanost # Atmedia # Polsko # TV měření # TVP # sledovanost mimo domov # expert talks
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.