Lidl zahájil provoz obřího logistického centra v Buštěhradě
Nové, v pořadí už páté logistické centrum Lidlu v Buštěhradě
u Kladna, zahájilo svůj provoz. Sklad se rozkládá na téměř
60 tisících m2.
Obchodní řetězec Lidl otevřel své, v pořadí už páté logistické centrum, tentokrát v Buštěhradě u Kladna. Jedná se o jeden z největších skladů firmy v Evropě, rozkládá se na téměř 60 tisících metrech čtverečních a postupně bude zásobovat až 90 prodejen, navíc poskytne až 500 pracovních míst.
„Výstavba nového skladu byla potřebná kvůli tomu, že naše stávající logistická centra již dosáhla své kapacity. Buštěhradský sklad tedy bude zásobovat nejen v budoucnu otevřené prodejny z pražské oblasti, v okolí Prahy zajistí také bezproblémové zásobování prodejen, které jsou již v provozu,“ upřesňuje Martin Molnár, jednatel společnosti Lidl odpovědný za výstavbu.
Buštěhradský sklad dosahuje rozlohy necelých šesti fotbalových hřišť a vyrostl na brownfieldu bývalého továrního komplexu v areálu oceláren Poldi Kladno. Výstavba logistického centra odstartovala již v roce 2018 terénními úpravami pozemku, postupně pak rostla nosná konstrukce skladové haly. Tu tvoří téměř 600 betonových sloupů, přičemž každý váží 24 tun. Regály pojmou až 47 tisíc palet se zbožím, díky čemuž se buštěhradský sklad řadí k největším skladům Lidlu v celé Evropě. Na jeho stavbě se přitom podílelo více než 245 různých dodavatelů.
Do podoby skladu se promítla i poptávka zákazníků po čerstvém zboží. V průběhu výstavby se proto dodatečně upravovalo vnitřní uspořádání a prostor pro ovoce a zeleninu se rozšiřoval o 50 %. Samotná stavba pak vznikala i s ohledem na životní prostředí. Zásobování řetězce dosud zajištovala čtyři logistická centra – v Brandýse nad Labem, Cerhovicích, Měříně a Olomouci. Páté, nově otevřené v Buštěhradě, je z nich největší.
-zue-
# retail # Lidl # logistika # logistické centrum # čerstvé potraviny
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.