Autor textu MediaGuru
Soutěž Lemur oznámila shortlist letošního ročníku. Z celkem
329 přihlášek vybrala porota 115 prací.
Česká cena za PR, známá také jako Lemur, zveřejnila nominované v letošním 18. ročníku. Z celkem 329 přihlášek vybrala porota odborníků 115 prací, které budou soutěžit ve 22 kategoriích. Ceny, které každoročně uděluje Asociace public relations (APRA), budou rozdány na slavnostním večeru 15. června 2023 v prostorách WPP Campusu.
Nejvyšší počet nominací získaly agentury Svengali Communications (16) a MSL (12). Následovaly agentury Ogilvy (5), FleishmanHillard (4) a AMI Communications, Bison & Rose, Insighters, Havas PR a TV Nova (3). Nejsilněji obsazené shortlist má kategorie Integrovaná komunikace, kde je celkem 7 prací. Šest prací figuruje v kategoriích Budování vztahů s médii, Technologie, ICT a Zábava a sport.
„Letošní ročník potvrdil dlouhodobý trend, že Integrovaná komunikace je velmi silně obsazenou kategorií. Letos měla tato kategorie jeden z nejvyšších počtů přihlášek a na shortlist postoupilo nejvíc projektů. Spolu se Společenskou odpovědností a filantropií to byly dvě kategorie s největším počtem mimořádně kvalitních projektů,“ říká k nominacím Anna Balíčková, členka výkonné rady APRA zodpovědná za soutěž Lemur.
Slavnostní vyhlášení výsledků se odehraje 15. června v prostorách budovy WPP Campusu. Během večera budou rozdány ceny v celkem 22 kategoriích a speciální cena bude udělena také absolutnímu vítězi – tedy nejlepšímu projektu napříč kategoriemi. Během slavnostního večera bude udělena také cena za celoživotní přínos oboru public relations. Večerem budou provázet moderátoři Lenny Trčková a Marek Hlavica, výkonný ředitel APRA. Závěr bude patřit party na terase budovy nad Vltavou.
Vstupenky na slavnostní galavečer je možné od dnešního dne zakoupit zde.
-stk-
# soutěž # komunikace # PR # shortlist # APRA # Lemur # vyhlášení # Asociace public relations # Česká cena za PR
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.