Autor textu MediaGuru
Mladá sklářská firma Klimchi sází především na zahraniční trhy.
Cílí však i na české spotřebitele, firemní zákazníky a interiérové
designéry.
Sklářská značka Klimchi Lukáše Klimčáka, jenž byl zařazen do letošního žebříčku časopisu Forbes 30 pod 30, chce tento rok dosáhnout obratu ve výši 50 milionů korun. Čtyři roky od vzniku svou firmu dokázal etablovat na zahraničních trzích, a to navzdory pandemii covidu i současné finanční krizi. Investuje do digitalizace i automatizace, přičemž produkty zdražuje jen minimálně.
Lukáš Klimčák se svou firmou Klimchi sází nejen na zahraniční trhy, ale také na zvyšující se zájem českých spotřebitelů o tuzemské sklo. Zatímco v prvním roce své existence dosáhla Klimchi obratu necelého milionu korun, loni to bylo již 39 milionů korun. Přes svůj e-shop v minulém roce odbavila přes 2,5 tisíce objednávek. Většina z nich přitom pocházela ze zahraničí, nejvíce z Velké Británie, skandinávských zemí, Německa, Rakouska, Švýcarska a také USA.
Zájem o Klimchi však sílí i v České republice, a to inflaci navzdory „Vztah Čechů k českému sklu se v posledních letech pozitivně mění. Po vzoru zahraničí se u nás lidé navíc učí investovat do designu. Přemýšlí, jaké produkty si pořídí domů, aby jim nejen dobře sloužily, ale navíc dělaly radost,“ popisuje Lukáš Klimčák, jenž název své firmy odvodil ze své dětské přezdívky.
Klimchi na trh vstoupila těsně před propuknutím pandemie covidu, která firmě paradoxně pomohla s nastartováním. „Lidé zavření doma si totiž začali více všímat toho, čím jsou obklopeni, a my jsme na to ihned zareagovali investicemi do online marketingu a e-shopu,“ přibližuje Klimčák. Nyní jeho firma čelí finanční krizi, jež je spojena s bezprecedentním zdražováním energií i vstupních materiálů, jako je například sklářský písek, oxidy kovů, potaš nebo ledek. Jejich ceny narostly o vyšší desítky až nižší stovky procent. Každý kvartál se navíc situace mění. K tomu je nutné připočíst problémy, jež exportujícím firmám způsobuje silná koruna, a rostoucí dopravní náklady.
Celou tíhu zdražování se snaží Klimchi přenést na sebe, nepropouští, nezastavuje výrobu, a naopak zvyšuje výkon. Jde tedy cestou výroby více produktů s nižší marží. „Ceny našich produktů chceme udržet co možná nejníž a v podstatě docílit vyšších obratů za cenu nižších zisků,“ říká Klimčák s tím, že ke zvýšení cen svých produktů přistoupila firma loni dvakrát, míra zdražení se přitom pokaždé pohybovala okolo 10 %. „Zdražovali jsme však mnohem méně, než o kolik zdražily vstupní materiály,“ dodává.
Silnou korunu zase Klimchi řeší částečně cestou zajištění proti rizikům. S krizí ale bojuje i dalšími prostředky. Jedním z nich je neustálé uvádění nových kolekcí, které vznikají pod dohledem kreativního ředitele Františka Jungvirta. Dále investuje do automatizace interních procesů a digitalizace firmy, ať už v rámci logistiky nebo fullfilmentu. „Rovněž se snažíme upevnit naši pozici na trhu a zároveň nacházet nové zákazníky. Navštěvujeme veletrhy, uzavíráme nová partnerství – od letošního roku budeme nově spolupracovat s partnery v Maroku, v Nigérii nebo ve Spojených arabských emirátech,“ prozrazuje Klimčák.
Novinkou je také divize Klimchi Projects, která poskytuje osobní servis interiérovým designérům a rovněž nabízí výrobu personalizovaných dárků pro korporátní klienty. V neposlední řadě chce Klimchi rozšířit svou dostupnost přes obchodní partnery a uvažuje i o vlastní kamenné prodejně v Praze nebo Londýně.
„Do budoucna bychom se chtěli i nadále držet hodnot, se kterými jsme naši firmu zakládali. Chceme především odkazovat na kvalitní české řemeslo a zprostředkovávat ho nejen cizincům, ale i Čechům. Nejvíc mě potěší, když budeme naší tvorbou lidem vnášet emoce do života, či ještě lépe štěstí. Zkrátka aby při užívání našeho skla zažívali kouzelné okamžiky,“ shrnuje svou vizi Lukáš Klimčák.
-stk-
# design # expanze # značka # sklo # Klimchi # Lukáš Klimčák # František Jungvirt
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.