Autor textu MediaGuru
Vygooglit si to? Zapomeňte. Stále více lidí se raději „zeptá chatu“.
Jaký pocit mají z nástrojů poháněných umělou inteligencí Češi a který z nich používají nejčastěji, zjišťoval nový výzkum od Behavia.
Nástroje umělé inteligence používá 57 % Čechů. Nejčastěji se na ně obrací, aby dohledali informace nebo udělali rychlou rešerši (86 %). Zhruba polovina uživatelů používá AI, aby jim vygenerovala nápady, pomohla s překladem nebo vytvořila vizuály a napsala texty. Vyplývá to z letošního výzkumu agentury Behavio.
U lidí, kteří AI nástroje nepoužívají, je největší bariérou to, že si raději dělají věci sami. Uživatele umělé inteligence na druhou stranu odrazuje neochota za nástroje platit nebo že výsledky, které jim AI poskytuje, nepovažují za spolehlivé.
Přestože už existuje řada AI chatbotů, která svým uživatelům poskytuje plejádu užitečných funkcí – od prostého generování textů až po skládání hudby a tvorbu videa – jeden z nich trhu dominuje – ChatGPT.
Zná ho 88 % uživatelů umělé inteligence a používají jej tři čtvrtiny z nich. U 71 % z nich dokonce vyvolává pozitivní emoci.
Na druhém místě nejpoužívanějších chatbotů se s relativním odstupem drží Gemini. O chatbotu společnosti Google uživatelé AI sice vědí (alespoň podle jména ho identifikuje 70 % z nich), ale používá ho už jen 47 % z nich.
Třetí místo obsadil Copilot od Microsoftu. Spontánně si na něj vzpomene jen 11 % uživatelů.
Pro uživatele AI nástrojů je s přehledem nejdůležitější, aby nástroj rozuměl kontextu, odpovídal správně i srozumitelně – všechny tři aspekty jsou důležité pro devět z deseti dotázaných. Vyhovuje ale některý z chatbotů těmto přísným kritériím? Spíše ne.
Největším chatbotům na trhu, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Copilot, se daří u uživatelů naplnit především potřeby spojené s jejich používáním.
ChatGPT vede například v jednoduchém a intuitivním ovládání a uživatelé také oceňují, že umí pracovat s různými typy souborů. Méně než polovina (42 %) uživatelů AI si ale o ChatGPT myslí, že je spolehlivý a dává jim správné odpovědi.
Právě neprůstřelnost tvrzení je trnem v oku většiny uživatelů – žádného z chatbotů nepovažují za vyloženě spolehlivého. To potvrzuje i detailnější pohled do dat – nikdo výrazně nevyčnívá nad ostatními.
Zajímavé je, že přestože se v posledních letech diskutuje téma umělé inteligence jako jevu potenciálně nebezpečného, lidé, kteří AI používají k ní chovají převážně pozitivní emoce.
Mezi uživateli AI najdeme častěji ženy než muže (53 % vs 47 %), mladší ročníky (18–44 let) a vysokoškoláky – těch je sice v populaci 22 %, na počtu uživatelů se ale podílejí necelou třetinou. (31 %)
# výzkum # vyhledávání # umělá inteligence # AI # Behavio # ChatGPT # search
Autor textu MediaGuru
Newton University uspěla v mezinárodním grantovém programu Player
Protection Lab skupiny Allwyn a získala podporu ve výši 100 tisíc eur.
Výzkum se zaměří na vnímání rizik a sebekontrolu generace
Z v digitálním prostředí.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.