Autor textu MediaGuru
Hra na oliheň se pro Netflix stala zlatým vejcem
Uvedení první série Hry na oliheň v roce 2021 znamenalo růst zájmu
o korejská dramata. Od čtvrtého čtvrtletí 2021 přineslo Netflixu
předplatné ve výši 3,4 miliardy dolarů, ukazuje analýza.
Kdo by neznal nelítostně umírající soutěžící ve zdánlivě jednoduché dětské hře. Mediálně a divácky vzývaný seriál Hra na oliheň se stal nejen popkulturním fenoménem, ale pro samotný Netflix i pomyslným zlatým vejcem. Nejenže odstartoval trend korejských dramat, která se úspěšně šíří do celého světa, ale pro největší ze streamovacích platforem se stal důležitým milníkem.
Podle analýzy Parrot Analytics zaměřené na ekonomiku streamovacích platforem byl dopad takzvaných K-dramat od posledního čtvrtletí 2021, tedy jedno čtvrtletí po uvedení první série Hry na oliheň (první řada uvedena v září 2021, pozn. red.), víc než markantní. Studie říká, že si Netflix díky tomuto trendu přišel od té doby prostřednictvím výnosů z předplatného na 3,4 miliardy dolarů, a to celosvětově.
V dlouhodobém horizontu pak byl vrchol vlivu K-dramat na příjmy z předplatného právě v prvním čtvrtletí roku 2022. Tehdy celých pět procent všech předplatitelů si vyhledalo lídra trhu kvůli lokálnímu obsahu původem z Koreji. Kromě Hry na oliheň zaznamenaly úspěch též v té době uvedené seriály jako Modrá až na kost, Peklo, Moře klidu anebo All of Us Are Dead.
Pokud bychom udělali srovnání s čtvrtletím předcházející uvedení Hry na oliheň, tak příjmy z předplatitelů zajímající se o korejská dramata tvořila jen 2 %. V období mezi sezónami, tedy v roce 2023 až 3. čtvrtletí loňského roku, šlo o 3 % předplatitelů. Jelikož druhá řada byla uvedena na konci loňského roku, aktuální čísla nejsou zatím známa. Už teď se dá ale očekávat, že tato čísla budou překonána, protože co do sledovanosti předstihla druhá série tu první.
Pokud bychom se podívali na trhy mimo USA před uvedením druhé řady, tak analýza uvádí, že příjmy od předplatitelů v regionu EMEA (Evropa, Blízký a Střední východ společně s Afrikou) tvořily 3,7 %. To je nejvyšší číslo ze všech sledovaných regionů, pokud tedy nebudeme počítat asijsko-pacifický regionu, kde jsou k-dramata „doma“. Překvapením je i významně rostoucí popularita tohoto žánru v Latinské Americe, kde jsou diváci obzvláště citliví na importované příběhy.
Autorka textu: Erika Luzsicza, Axocom
# Netflix # předplatné # výnos # Hra na oliheň # K-drama # korejské drama
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.