Autor textu ČTK
Týdeník Naše pravda nahradil deník Haló noviny, který po 31 letech
skončil.
V Česku přestal ve čtvrtek po zhruba 31 letech vycházet deník Haló noviny spojený s Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM). Noviny nahradil týdeník Naše pravda, jehož první číslo vyšlo v pátek 29. dubna 2022, potvrdil ČTK první místopředseda komunistů Petr Šimůnek. O zastavení tištěných Haló noviny rozhodlo vedení KSČM koncem letošního března. Strana tak reagovala na finanční problémy po loňském neúspěchu při volbách do Sněmovny.
Novodobé Haló noviny vycházely od roku 1991. Vydávalo je nakladatelství Futura, jehož hlavním akcionářem je KSČM. Mluvčí strany Helena Grofová ČTK na konci března řekla, že deník vycházel v nákladu asi 6000 výtisků.
O budoucnosti deníku se spekulovalo od podzimu. Komunistická strana po loňských volbách zmizela ze Sněmovny. Dlouholetého předsedu strany Vojtěcha Filipa nahradila europoslankyně Kateřina Konečná, která už na podzimním volebním sjezdu strany uvedla, že chce kvůli dramatickému poklesu financí od státu kromě jiného upravit příspěvek pro Haló noviny.
Komunisté loni hospodařili se ztrátou 32,4 milionu korun po zdanění. Konec tištěných Haló novin k 28. dubnu odsouhlasil na konci března ústřední výbor KSČM. Pro zastavení deníku nakonec hlasovalo 55 členů ústředního výboru, devět bylo proti a pět se zdrželo.
Ode dneška byl deník Haló noviny nahrazen týdeníkem Naše pravda. Vycházet bude každý pátek a budou ho dostávat všichni dosavadní předplatitelé Haló novin, kteří souhlasili s dalším předplatným, řekl ČTK Šimůnek. Týdeník je možné koupit také v trafikách a obchodech. Název Naše pravda dosud nesla příloha Haló novin, předtím šlo o samostatný týdeník vydávaný v Ostravě.
-čtk-
# tisk # KSČM # Haló noviny # Naše pravda # děník # Futura
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.