Autor textu MediaGuru
Společnost Olympus se rozhodla po 84 letech opustit výrobu fotoaparátů.
Japonská společnost Olympus se rozhodla prodat svou výrobu fotoaparátů. Tuto část svého podnikání tak jeden z největších výrobců na světě opouští po 84 letech. Firma sdělila, že se dohodla na prodeji divize zobrazovací techniky soukromé investiční společnosti Japan Industrial Partners (JIP). Cenu neuvedla.
Olympus oznámil, že navzdory všem snahám se mu nedaří už delší dobu udržet výrobu fotoaparátů v zisku. Ve ztrátě je firma poslední tři roky. Podmínky na trhu jsou mimořádně tvrdé, jedním z důvodů je příchod chytrých telefonů, kvůli čemuž se výrazně zmenšil trh se samostatnými fotoaparáty, uvedl zpravodajský server BBC.
Japonský podnik vyrobil svůj první fotoaparát v roce 1936, po letech výroby mikroskopů. Fotoaparát Semi-Olympus I se skládal jako akordeon a v Japonsku stál více, než byla měsíční mzda. V dalších desetiletích firma pokračovala v rozvoji výroby fotoaparátů a podle podílu na trhu se stala největším výrobcem.
Vrcholným obdobím byla 70. léta. Podle šéfredaktora časopisu Amateur Photographer Nigela Athertona byly tehdejší fotoaparáty Olympus revoluční: malé, lehké, hezkého tvaru a s kvalitními objektivy. Firmě se i včas podařilo zachytit příchod digitálních fotoaparátů.
Atherton však upozornil, že se firma u digitálních fotoaparátů zaměřila na bezzrcadlové digitální fotoaparáty ve střední části trhu, tedy fotoaparáty pro lidi, kteří nebyli profesionálními fotografy, nechtěli digitální zrcadlovky, ale chtěli něco lepšího než obyčejné kompaktní fotoaparáty. Tento trh však zničil nástup chytrých telefonů a prakticky už neexistuje. Atherton odhaduje, že trh se samostatnými fotoaparáty mezi lety 2010 a 2018 klesl o 84 procent.
V posledních letech firma podle Athertona také dělala jednu chybu za druhou, až se dostala do slepé uličky. V roce 2011 pak čelila rozsáhlému finančnímu skandálu, který se týkal vedoucích pracovníků.
Olympus se předběžně dohodl na prodeji s JIP, aby se jeho značky, jako jsou například čočky Zuiko, mohly používat v dalších produktech. Konečná dohoda má být do konce září a prodej by měl být dokončen ještě v letošním roce. Společnost JIP v roce 2012 koupila telekomunikační aktivity Olympusu a v roce 2014 od společnosti Sony i výrobu počítačů Vaio.
„Myslíme si, že je to správný krok k zachování dědictví této značky,“ uvedl Olympus v prohlášení. Ve svých dalších aktivitách bude firma pokračovat. Olympus stále vyrábí mikroskopy a svoji optickou technologii využil k výrobě vědeckého a zdravotnického vybavení, jako jsou například endoskopy.
-čtk-
# prodej # JIP # Olympus # fotoaparát # Japan Industrial Partners
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.