Autor textu MediaGuru
Byť mohly být lékárny po celou dobu pandemie otevřeny, i na ně dolehla
negativně. Po fázi předzásobení následoval několikatýdenní pokles.
I lékárenství negativně ovlivnila pandemie koronaviru. Rekordní výdělky se nekonaly, po prudkém nárůstu poptávky na počátku nouzového stavu následoval několikatýdenní pokles. Klesala i preskripce, tedy hlavní zdroj příjmů lékáren.
„Těch důvodů je víc,“ říká ředitel největší tuzemské sítě lékáren Dr.Max Daniel Horák a dodává „Byl to efekt předzásobení klientů, řada pacientů měla vůbec obavy navštěvovat ordinace i lékárny, uzavřela se obchodní centra a změnil se pohyb lidí kvůli home office, projevily se i výpadky a nedostupnost části sortimentu a dost možná byli někteří lidé kvůli karanténám zdravější a lékárenskou péči díky tomu nemuseli vyhledávat.“
Na ekonomice lékáren Dr.Max se koronavirová krize projevila ztrátou dynamiky. Plánovaný obrat se sice podařilo ještě v březnu překonat (+ 6,6 %), duben ale naopak charakterizuje pokles oproti předpokladům o 15 %. V květnu už ovšem šlo jen o jednotky procent. „Nemohly se nám vyhnout obtíže celého sektoru, a také jsme masivně investovali do ochranných prostředků pro své zaměstnance i klienty,“ míní Daniel Horák. Celkové mimořádné náklady spojené s koronavirovou krizí odhaduje na 100 až 150 milionů korun.
V době nouzového stavu lidé hojně využívali e-shop, který v loňském roce zaznamenal růst 45 %. Zatímco před krizí rostl přibližně 20 %, po jejím vypuknutí přes 50 %. V březnu navíc byly spuštěny rezervace léků na předpis, v dubnu jich bylo vytvořeno 2 380.
Celá síť, čítající 460 lékáren, vykázala v loňském roce obrat ve výši 20 miliard korun. Meziroční růst tak přesáhl 11,5 %. Obrat produktů privátní značky Dr.Max překonal hranici dvou miliard korun a zvýšil se o 33 %. Vzrostl rovněž počet poboček, od dubna jich od loňska přibylo 15, a také počet členů věrnostního programu – v průběhu minulého roku stoupl o 560 tisíc nových členů.
-stk-
# koronavirus # Dr.Max # lékárna # privátní značka # lékárenství # obrat # preskripce
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.