Autor textu MediaGuru
Pokles TV reklamy je zatím monitorován v některých zemích na úrovni
jednotek procent, jde ale o začátek pandemie. Naproti tomu lidé tráví
před TV více času.
Výzkumná agentura Nielsen odhaduje, že globální růst sledovanosti videí (televize) může v souvislosti s šířící se pandemií dosahovat až 60 %. Přestože situace v různých zemích se může lišit, z dat je viditelné, že průměrný čas strávený jedním divákem u televizních zpravodajských a zábavních programů se zvětšuje s tím, jak se šíření pandemie zhoršuje. V některých zemích je nárůst za poslední týdny až na úrovni o téměř dvě hodiny oproti období na začátku letošního března.
Naproti tomu řada reklamních zadavatelů začala své inzertní investice stahovat. V globálních datech od agentury Nielsen zatím není propad až tolik viditelný. V případě televizní reklamy v Itálii, jedné z nejpostiženějších evropských zemí pandemií nového koronaviru, evidují data Nielsen Ad Intel pokles o 5 % za období 1.1.-8.3. 2020 ve srovnání se stejným obdobím loni. Některé segmenty byly ale postiženy citelně, např. doprava a cestovní ruch (pokles o 67 %) nebo zábava (pokles o 42 %). Velká Británie zatím co do objemu televizní reklamy za uvedené období zaostává za loňským srovnatelným obdobím o tři procenta. Některé evropské země naopak stále těží z příznivého začátku roku a v monitoringu vycházejí v plusových hodnotách. Přesnější obrázek o dopadu pandemie na reklamní trh ukážou až kompletní březnová a dubnová data.
Mezinárodní oborová společnost Warc predikuje, že globální reklamní recese v prvním pololetí 2020 je „velmi pravděpodobná“ a že bude odrazem ekonomického vývoje ovlivněného pandemií koronaviru. Dokládá to některými prohlášeními důležitých mediálních firem. Například největší evropská televizní společnost RTL a americká televizní společnost NBC Universal přiznaly, že pandemie bude mít dopad na jejich reklamní příjmy. Britská komerční televizní skupiny ITV očekává pokles reklamních tržeb o 10 procent.
Matt O‘Grady, globální komerční prezident Nielsen Media, uvádí, že stažení inzertních investic krátkodobě sníží náklady, ale dlouhodobě ovlivní odolnost značky. Všímá si právě toho, že dochází k růstu konzumace médií, ale zároveň k poklesu reklamní aktivity. Zadavatelé reklamy by se měli podle jeho názoru ptát, jak mohou upravit obsah svých sdělení, aby oslovovali nové publikum a jakou strategii zvolit pro to, aby déle upoutali pozornost spotřebitelů. Značky by měly podle jeho mínění ukazovat flexibilitu a nové možnosti a způsoby, jak reagovat na mimořádnou situaci. Vyžaduje to tedy rychle přizpůsobit reklamní sdělení v návaznosti na měnící se prostředí a nabídnout nové způsoby, jak vyhovět změněným potřebám zákazníků.
-mav-
# TV # reklama # inzerce # Nielsen # Koronavirus # ATS # svět
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.