Autor textu MediaGuru
Do Rady ČT byli zvoleni Bradáč, Šlégr a Kysilka
Poslanci zvolili do Rady České televize tři kandidáty, tři místa zatím
zůstávají neobsazena a bude se o nich hlasovat na příští schůzi
Poslanecké sněmovny.
Roman Bradáč, Jiří Šlégr a Pavel Kysilka byli ve středu zvoleni do Rady České televize. Svých funkcí se ujmou od 27. března. Další tři místa zatím zůstávají neobsazená, budou se volit z kandidátů, kteří postoupili do druhého kola.
Do druhého kola postoupili Ivan Douda, Zdeněk Holý, Michal Klíma, Hana Lipovská, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. Volba postupujících kandidátů do druhého kola se uskuteční zřejmě na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny.
Vysokoškolský pedagog a bývalý ředitel zpravodajství ČT Roman Bradáč při veřejném slyšení ve volebním výboru řekl, že současná rada nefunguje tak, jak by měla. Kritizoval hospodaření stávajícího managementu ČT, myslí si také, že ČT až příliš akcentuje zábavu a sledovanost, mezery jsou podle jeho názoru v regionálním vysílání.
Ekonom Pavel Kysilka se domnívá, že ve vysílání ČT kvalitativně upadá ekonomická a byznysová tematika. Média veřejné služby považuje ve společnosti za důležitá. Hospodaření ČT by se mohlo podle jeho názoru zlepšit. Reklamu ve vysílání ČT by velmi limitoval nebo vyloučil.
Hokejista Jiří Šlégr chce navázat na práci nynější rady, zaměřil by se na regionální témata a prostřednictvím regionálních zpráv a dokumentů by se zabýval tím, jak pomoci regionům. Podle jeho názoru by se měly vytvářet pořady na volnočasové sportovní aktivity a také regionální volnočasové aktivity.
Počet hlasů kandidátů do Rady ČT
- Bradáč: 97
- Douda : 49
- Hladký: 0
- Hubková: 0
- Holý: 53
- Jedinák: 17
- Klíma: 57
- Kysilka: 88
- Lipovská: 83
- Matocha: 77
- Pikora: 17
- Schmarcz: 24
- Schwarz: 47
- Staněk: 2
- Šlégr: 89
- Švejda: 3
- Veselý: 57
- Závozda: 45
Před volbou se diskutovalo především o emailu, který některým členům hnutí ANO rozeslal předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO). Jeho obsah zveřejnil web Info.cz, Berkovec v něm doporučuje volit do Rady ČT ty kandidáty, kteří by byli loajální k zájmům hnutí ANO a jeho předsedovi a kteří mají výhrady ke stávajícímu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi.
Zbyněk Stanjura (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhli, aby Berkovec na svůj post v čele volebního výboru rezignoval. „Zákon o České televizi jasně stanoví předpoklady pro výkon člena Rady ČT. Předpokladem není fandit hnutí ANO a ani to, že stopkou pro někoho je, že kritizuje AB nebo hnutí ANO,“ zdůvodnil. Také Marek Výborný a další poslanci (Vít Rakušan – STAN, Ivan Bartoš – Piráti, Jan Bartošek – KDU-ČSL) zdůrazňovali, že zákon zakazuje členům Rady ČT vystupovat v zájmu politických stran. „Nevěřil jsem vlastním očím, jsou to praktiky STB,“ dodal Výborný s odkazem na Berkovcův email.
Uvedení poslanci také zdůrazňovali, že i ostatní poslanecké kluby si kandidáty do rad médií veřejné služby vyhodnocují, primárním kritériem ale není ochota jednat v zájmu konkrétní politické strany, ale jejich způsobilost, odbornost a nezávislost, uvedli.
Sám Berkovec se omluvil za to, že svůj soukromý názor poslal kolegům a dodal, že si neuvědomil, že žádná politická komunikace není komunikací soukromou. K obsahu a formě emailu se ale nevyjádřil. Uvedl rovněž, že svůj post předsedy volebního výboru dá k dispozici.
Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) navrhla přerušit volbu členů do Rady ČT do příštího jednání Poslanecké sněmovny. Chtěla, aby se volební výbor už s novým předsedou znovu zabýval emailem a zamýšlela pozvat na jednání volebního výboru všech 18 kandidátů, kteří prošli do finálové volby, aby se vyjádřili, zda po nich bylo žádáno, aby hlasovali proti stávajícímu řediteli ČT Dvořákovi. Tento návrh ale neprošel.
Související články
-mav-
# Česká televize # ČT # volba # Rada ČT # Roman Bradáč # Jiří Šlégr # Pavel Kysilka # Stanislav Berkovec
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.