Autor textu MediaGuru
Disney+ spustí službu letos v létě ve 42 zemích regionu Evropy,
Blízkého východu a Afriky, včetně České republiky.
Společnost The Walt Disney Company potvrdila, že spustí svou placenou streamovací službu Disney+ letos v létě ve 42 zemích a 11 teritoriích v rámci regionu EMEA. Mezi nové země, kde se představí Disney+, patří řada evropských zemí včetně České republiky, Slovenska, Polska či Maďarska, ale například i Jižní Afrika, Turecko či Spojené arabské emiráty.
Podmínky, za kterých bude možné pořady Disney+ v Česku sledovat, zatím upřesněny nebyly.
Disney+ nabídne příběhy a pořady z produkce Disney, Pixar, Marvel, Star Wars, National Geographic a další zábavní obsah z produkce značky Star. Služba nabízí streamování bez reklam. Díky dlouholeté historii společnosti Disney a její filmografii bude na D+ k dispozici jak filmová a televizní klasika, tak nové filmy a pořady z dílny The Walt Disney Studios. Prostřednictvím Star nabídne D+ nejnovější obsah ze studií 20th Century Studios, Disney Television Studios, FX, Searchlight Pictures a další.
Podle posledních dostupných údajů z loňského listopadu eviduje služba Disney+ celosvětově 118 milionů předplatitelů.
1. Albánie
2. Alžírsko
3. Andorra
4. Bahrajn
5. Bosna a Hercegovina
6. Bulharsko
7. Černá Hora
8. Česká republika
9. Chorvatsko
10. Egypt
11. Estonsko
12. Irák
13. Izrael
14. Jemen
15. Jižní Afrika
16. Jordánsko
17. Katar
18. Kosovo
19. Kuvajt
20. Libanon
21. Libye
22. Lichtenštejnsko
23. Litva
24. Lotyšsko
25. Maďarsko
26. Malta
27. Maroko
28. Omán
29. Palestina
30. Polsko
31. Rumunsko
32. Řecko
33. San Marino
34. Saudská Arábie
35. Severní Makedonie
36. Slovensko
37. Slovinsko
38. Spojené arabské emiráty
39. Srbsko
40. Tunisko
41. Turecko
42. Vatikán
Disney+ je v současnosti dostupný v 18 zemích regionu EMEA: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie
-mav-
# video # Disney+ # VOD # SVOD # Walt Disney
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.