Autor textu MediaGuru
ČT3 se první den vysílání dostala na podíl několika procent
Nová stanice České televize ČT3 zahájila úspěšně, ukazují data
o sledovanosti za první den vysílání.
Novou stanici pro seniory ČT3, jejíž vysílání zahájila v pondělí 23. března Česká televize, si alespoň na tři minuty pustilo v první den vysílání 984 tisíc diváků starších 15 let (ukazatel reach, nikoliv rating). Vyplývá to z dat ATO-Nielsen Admosphere.
Celodenní podíl na sledovanosti stanice ČT3 v divácké skupině 15+ se hned první den vyšplhal přes tři procenta (3,06 %). Jde o srovnatelný podíl, kterého v pondělí dosáhl kanál ČT2 (3,2 %). Pokud by se ale zohlednil čas vysílání nového kanálu ČT3, tedy od 9:00 do 17:30, představoval podíl na sledovanosti první den vysílání 8,4 %.
ČT3 se tak hned po startu stala, v rámci svého vysílacího času, pátou nejsledovanější stanicí v Česku. Ve skupině diváků starších 65 let dokonce třetí nejvyhledávanější. V době, kdy stanice vysílá, ji sledovalo téměř 14 % všech diváků starších pětašedesáti let, kteří trávili čas u televize.
Nejvíce vyhledávali nový program muži starší pětašedesáti let, z hlediska geografického pak lidé ve středních a severovýchodních Čechách.
Nejsledovanějším pořadem byla s více než dvěma sty tisíci diváků Nemocnice na kraji města (207 tisíc ve skupině 15+, při share 11,59 %) následovaná Televarieté (178 tisíc při share 10,53 %). Kromě Nemocnice na kraji města a Televarieté diváci vyhledali také polední Zprávy, seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo nový magazín Život na třetí. Ten si ve tři odpoledne nenechalo ujít 142 tisíc lidí (15+ při podílu na sledovanosti 8,01%.).
Česká televize chce novým kanálem vyhovět především starším lidem, kteří jsou v této době nuceni zůstávat doma. Stanice je svým laděním klidnější, programová nabídka se opírá o výběr ze zlatého televizního fondu, tematické magazíny i základní informační servis.
-mav-
# Česká televize # ČT3 # vysílání # share # reach
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.