Autor textu MediaGuru
ČT točí seriál Místo zločinu Zlín, zařadí ho od ledna 2026
Česká televize pokračuje v rozšiřování seriálu Místo zločinu
o další oblast. Nový seriál Místo zločinu Zlín právě natáčí a do
vysílání ho zařadí od ledna 2026.
Po Plzni, Ostravě a Českých Budějovicích se série Místo zločinu přesouvá do Zlínského kraje. Ve dvanácti dílech bude jednotlivé případy vyšetřovat policejní tým složený z Andrey Mohylové, Radka Holuba, Daniela Krejčíka a Igora Bareše nově rozšířený o Jitku Schneiderovou. Osm z dílů režíruje Jiří Chlumský, dva Jan Hřebejk a dva Martin Kopp, seriál bude vysílat ČT1 od ledna 2026.
„Celý projekt je koncipován jako epizodický kriminální seriál. Zlínský kraj byl logickou volbou pro pokračování – již čtvrtou řadu – tohoto divácky úspěšného cyklu. Po malebných scenériích krajiny jižních Čech ukážeme divákovi o něco drsnější prostředí Beskyd a Bílých Karpat doplněné o unikátní místa spojená s baťovskou architekturou rozmanitého Zlína. Region je rovněž spojen s mnoha velkými polistopadovými kriminálními kauzami, jako jsou třeba lehké topné oleje. Ty se staly námětem pro průběžnou linku spojenou s divokou minulostí devadesátých let, která se vine celou zbrusu novou řadou. V tuto chvíli máme za sebou 80 natáčecích dní a za poslední tři týdny jsme v různých lokacích zažili sněhovou vánici i vydatné letní bouřky,“ říká autor námětu a producent Martin Froyda.
„Stejně jako v předchozích řadách je snahou filmařů představit ikonická místa spojená s celým regionem. Krimipříběhy proto zahrnou kromě krajské metropole také Valašsko, Slovácko, Bílé Karpaty, Luhačovice a vinařský region u Polešovic. Případy se tedy budou odehrávat v celém zlínském regionu se středobodem kriminální práce v krajském městě Zlín,“ přibližuje kreativní producent ČT Jan Lekeš s tím, že Místo zločinu Zlín je výhradně regionální kriminálkou. Některé díly jsou volně inspirovány skutečnými případy.
Seriál Místo zločinu Zlín je spolufinancován Zlínským krajem a vzniká s finanční podporou statutárního města Zlína. Natáčení v produkci společnosti Arthur Krensky Films začalo loni v listopadu a potrvá do začátku letošního července. Pro děj přímo v kraji je vyčleněno 65 z celkových 96 natáčecích dnů. Svým rozsahem a rozpočtem se jedná o největší audiovizuální výrobu v regionu za poslední dekádu.
Kriminální seriál se dosud natáčel v Plzni, Ostravě a Českých Budějovicích. Zlínská série vzniká pod vedením trojice režisérů Jiří Chlumský, Martin Kopp a Jan Hřebejk. Autory scénářů jsou Martin Bezouška, Tomáš Koňařík, Tomáš Chvála a spisovatel Zdeněk Zapletal, který ve městě vyrůstal a několik let žil.
Předchozí série Místo zločinu Plzeň, Místo zločinu Ostrava a Místo zločinu České Budějovice sledovalo v průměru přes 1,3 milionu diváků starších patnácti let.
Místo zločinu Zlín
- námět: Martin Froyda, Martin Bezouška, Dušan Brunclík
scénář: Tomáš Koňařík, Zdeněk Zapletal, Martin Bezouška, Tomáš Chvála - kamera: Asen Šopov
- zvuk: Ielyzaveta Nazarenko
- střih: Marek Opatrný, Vladimír Barák, Michal Lánský
- hudba: Juraj Dobrakov
- architektka: Iva Raisová
- kostýmy: Lucie Brown
- dramaturgie: Jan Lekeš
- výkonná producentka: Karolína Vodičková
- producent: Arthur Krensky Films – Martin Froyda
- kreativní producent ČT: Jan Lekeš
- režie: Jiří Chlumský, Jan Hřebejk, Martin Kopp
- hrají: Radek Holub, Jitka Schneiderová, Andrea Mohylová, Daniel Krejčík, Igor Bareš, Ondřej Malý, Miroslav Etzler, Kateřina Brožová, Dominika Býmová, Tomáš Klus a další
-mav-
# TV # Česká televize # ČT # seriál # ČT1 # natáčení # Zlín # detektivka # Zlínský kraj # Místo zločinu Zlín # detektivní seriál
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.