Autor textu MediaGuru
Nový desetidílný seriál České televize o výchově dětí volně navazuje
na seriál Ochránce. Ve vysílání se objeví nejdříve v příštím roce.
Česká televize začala natáčet desetidílný seriál Ratolesti o výchově dětí, režisérem je Michal Blaško. Připravovaný projekt o modelech rodičovství má pojmenovat významná společenská témata. První klapka nové série padla na nádraží v Kralupech nad Vltavou, ale pro většinu ze stovky natáčecích dní si filmaři vybrali jihočeský Tábor.
Hlavní roli adiktoložky a psycholožky hraje Anna Geislerová, jejího seriálového manžela a ředitele gymnázia Stanislav Majer. V dalších rolích se představí například Milena Steinmasslová, Matouš Ruml, Saša Rašilov či Linda Rybová. Natáčení potrvá do podzimu.
„Seriál Ratolesti volně navazuje na seriál Ochránce. Návaznost je tematická – zabýváme se opět problémy výchovy a vzdělávání dětí a mladých lidí, nicméně půdorys je zcela nový. Děj seriálu jsme situovali do menšího města a sevřeli jsme ho do úzké skupiny postav několika generací, které jsou propojeny jak rodinnými, tak pracovními vztahy a problémy. Celé sérii pak dominuje otázka distribuce a konzumace drog a zejména to, jak je pro dnešní rodiče těžké porozumět, co jejich dítě ve skutečnosti dělá, co ho zajímá, co ho motivuje a jak přemýšlí,“ přibližuje děj seriálu jeho kreativní producent Jan Maxa.
Spoluautory scénáře jsou Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek. Pro jednotlivé dějové linky vycházeli z reálných kauz a kriminálních případů a důležitou roli sehraje i lokalita, ve které se příběhy odehrávají.
Ratolesti budou první samostatnou seriálovou režií Michala Blaška pro Českou televizi, se kterou v minulosti spolupracoval na minisérii Podezření, koprodukčním celovečerním dramatu Oběť a spoluautorsky také na třetí řadě Případů 1. oddělení. „Tentokrát mě zaujal příběh o rozpadu jedné rodiny propojený s jednotlivými kauzami a tématy, které mají svůj reálný základ a celospolečenský přesah. Přípravy zabraly víc než rok,“ uvedl Blaško.
Natáčení nového hraného projektu České televize s pracovním názvem Ratolesti skončí letos v říjnu, na obrazovkách se objeví nejdříve příští rok.
-mav-
# TV # Česká televize # seriál # program # děti # produkce # natáčení # Ratolesti
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.