Autor textu MediaGuru
ČT nasadí na nedělní večery seriálový thriller Ultimátum
Další seriálovou novinkou České televize v letošním roce je osmidílný
thriller Ultimátum. Jde o koprodukční snímek, na kterém ČT spolupracovala
se slovenskou TV Joj.
Česká televize začne od neděle 3. dubna vysílat nový osmidílný seriál Ultimátum. Jde o první seriálovou spolupráci mezi Českou televizí a slovenskou TV Joj. Vysílat se bude v neděli od 20:10 na ČT1. Zaujme tak vysílací čas po skončení minisérie Podezření, která se uzavře v neděli 27. března.
Příběh sleduje téměř v reálném čase dění okolo únosu slovenského ministra vnitra během zasedání zemí Visegrádské čtyřky. Odehrává se v Bratislavě a filmaři jej natáčeli během dvou vln pandemie.
„Česko-slovenské vztahy jsou také jedním z námětů seriálu, především z hlediska historických vazeb. V seriálu vystupují český premiér, kterého hraje Miroslav Etzler, a slovenský premiér, ztvárněný Peterem Kočišem. Oslovil jsem také zástupce české ambasády v Bratislavě, kteří nám poskytli velice zajímavé informace,“ říká režisér a producent Michal Kollár.
V seriálu hrají Ján Koleník, Ester Geislerová, Milan Bahúl, Marko Igonda, Alena Mihulová, Miroslav Etzler, Diana Mórová a další.
Scénář napsali Zuzana Križková, Juraj Raýman a Michal Kollár, který seriál i režíroval.
Ultimátum
Zdroj: Česká televize
Děj seriálu Ultimátum
Policejní vyjednavač Dano Andrik se zaplétá do politicko-vyjednavačské krize na oddělení kardiochirurgie, kde se mimo ministra obrany nachází i Danova těhotná přítelkyně Lenka. Aby ji Dano spolu s pacienty a personálem dostal na svobodu, musí čelit požadavkům nevyzpytatelného únosce Korňana na jedné straně a tlakům nejvyšších politických špiček na straně druhé. Čas neúprosně běží a Dano se musí rozhodovat rychle: postupovat podle příkazů z nejvyšších míst nebo pomoct únosci očistit jeho jméno?
-mav-
# TV # Česká televize # seriál # program # ČT1 # TV Joj # Ultimátum # koprodukce # thriller
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.