+3
Autor textu MediaGuru
ČT na jaře: Kukačky, Místo zločinu ČB, Docent či Dobré ráno, Brno!
Česká televize představila programové novinky pro jarní vysílání
roku 2023.
Druhá řada rodinného seriálu Kukačky, detektivní seriál Místo zločinu České Budějovice, detektivní minisérie Docent nebo komediální seriál Dobré ráno, Brno!. To jsou některé z nových pořadů, které Česká televize nabídne ve svém vysílání na začátku roku 2023 a v průběhu jarních měsíců nového roku. Programové novinky představila na úterním setkání s novináři.
Začátek nového roku odstartuje ČT televizní premiérou filmu Zátopek, kterou uvede na Nový rok. Od 2. ledna začne vysílání třináctidílného kriminálního seriálu Místo zločinu České Budějovice, který volně navazuje na předcházející řady Místo zločinu Plzeň a Místo zločinu Ostrava.
Od ledna do vysílání míří i druhá řada seriálu Kukačky o nechtěné záměně dětí, režíroval opět Biser A. Arichtev. Pokračování bude mít třináct dílů a příběh se zaměří na život obou rodin, které se snaží sblížit své životy. První třináctidílná série Kukačky se vysílala na obrazovkách České televize od ledna do dubna 2021 a v průměru ji sledovalo 1,7 mil. diváků starších 15 let při podílu 36,50 % (zdroj: ATO-Nielsen Admosphere).
Připravena je také osmidílná komediální série režiséra Jana Prušinovského Dobré ráno, Brno!. Je další prací režiséra, který už pro ČT natočil seriály Čtvrtá hvězda, Trpaslík a Most!. Je situován do prostředí televizního zákulisí, konkrétně do vysílání ranního pořadu Dobré ráno.
Další novinkou je minisérie Docent režiséra Jiřího Stracha a scénáristů Josefa Mareše a Jana Malindy, kteří jsou podepsáni pod seriálem Případy 1. oddělení. Hlavní role ztvární Tereza Ramba spolu s Ivanem Trojanem.
Do normalizačního období je situován nový pětidílný seriál Volha s Kryštofem Hádkem v hlavní roli. Ten ztvárňuje postavu práskače, který dostane protekční místo v Československé televizi. Vysílání seriálu začne v dubnu 2023.
Na jaře uvede ČT také dva celovečerní televizní filmy Případ se štěnicí a Případ s koncem, které jsou zároveň posledními díly volného cyklu detektivních příběhů podle literárních předloh Hany Proškové v hlavních rolích s Viktorem Preissem a Davidem Matáskem.
Česká televize si na začátku roku 2023 připomene 30. výročí existence ČT, v květnu 2023 pak oslaví 70 let od zahájení vysílání Československé televize.
Kromě původních seriálů nabídne Česká televize televizní premiéru sedmnácti filmových snímků, které vznikly v její koprodukci. Kromě Zátopka odvysílá i sportovní drama Poslední závod, komedie Prvok, Šampón, Tečka a Karel, Mimořádná událost či Kdyby radši hořelo, animovaný snímek Moje slunce Mad, pohádku Myši patří do nebe nebo dramata Okupace a Chyby.
Druhý kanál ČT nabídne např. šestidílnou televizní minisérii Stopy Járy Cimrmana, minulost a atmosféru Příběhů starých hospod poodkryje v osmidílné sérii herec Josef Polášek, pokračování road movie motorkáře a cestovatele Igora Brezovara a herce Martina Písaříka zavede diváky Po jedné stopě do Afriky II a herečka Vica Kerekes se vydá V karavanu po Maďarsku.
Kulturní stanice ČT art odvysílá také druhou řadu talk show Ikony Kamila Střihavky, premiérové dokumentární cykly České televize Dirigenti a Varhanní NEJ, sérii koncertů klasické hudby, ale i pětidílné severské drama Temné srdce či šestidílný kriminální thriller Bagdád střed.
Detaily k jarnímu vysílání ČT si můžete prohlédnout v materiálu níže.
-mav-
# TV # Česká televize # Brno # program # ČT1 # Kukačky # programové schéma # Docent # Místo zločinu České Budějovice # Volha # Dobré ráno
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.