Autor textu MediaGuru
ČT hledá možnosti dlouhodobého fungování ČT3
Dozorčí komise Rady České televize má posoudit, zda má ČT ve svém
rozpočtu prostředky pro dlouhodobé fungování kanálu ČT3.
Česká televize hledá možnosti, jak finančně zajistit dlouhodobé vysílání kanálu pro seniory ČT3. Ten od loňského jara vysílá v experimentálním režimu. Jeho další pokračování je navázáno na finanční zajištění. Právě to, zda má ČT pro dlouhodobé vysílání ČT3 prostředky ve svém rozpočtu pro letošní rok, má teď posoudit dozorčí komise Rady České televize. Své vyjádření by měla poskytnout do 24. března. Vyplynulo to ze středečního jednání Rady ČT.
Podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka by ale měla rada posuzovat spíš to, zda služba (tj. ČT3, pozn. red.) splňuje požadavky, které plynou ze Statutu ČT. Připomněl, že schválený rozpočet ČT pro rok 2021 počítá s provozováním kanálu ČT3 nejméně do poloviny roku 2021. „V případě, že bychom vyčerpali prostředky, které jsou definovány rozpočtem, očekáváme, že do doby projednávání dlouhodobých plánů bychom byli schopni kanál provozovat z úspor, které plánujeme v prvním pololetí roku," dodal generální ředitel ČT. Za zásadní ale považuje, aby ČT3 mohl pokračovat po 24. březnu, kdy mu vyprší doba experimentálního vysílání.
Česká televize ve svých dlouhodobých plánech pro roky 2020-2024 uvedla, že v letošním roce počítá s plnohodnotným vysíláním programu ČT3. Pokud však v průběhu první poloviny roku 2021 nebude zajištěno jeho dlouhodobé financování (např. potvrzením možnosti současného způsobu účtování DPH i po roce 2021), potom by bylo jeho vysílání ke konci června 2021 ukončeno.
Program ČT3 byl spuštěný v pilotním provozu v březnu 2020 jako reakce na koronavirovou pandemii, programově staví především na archivu Československé a České televize. Vysílá denně od 9:00 do 22:00, je určen především pro diváckou skupinu 65+. Celkové odhadované roční výdaje spojené s programem ČT3 dosahují výše 70 až 90 mil. Kč.
-mav-
# Česká televize # program # Rada ČT # ČT3
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.