ČT a ČRo věří nejvíce lidí, následuje CNN Prima News

Celková důvěra ve zpravodajská média v Česku vzrostla loni oproti historickému minimu z roku 2023 a dosáhla 33 %. Je to o dva procentní body víc než před rokem. Na druhou stranu několik nejsilnějších značek zaznamenalo pokles důvěry. I přesto zůstávají veřejnoprávní média mezi nejdůvěryhodnějšími zdroji zpráv pro české publikum, ukazuje letošní zpráva Digital News Report 2025 od Reuters Institute.

Sledovanost zpravodajství se podle zprávy v Česku dál snižuje. Využívání všech typů médií jako zdrojů zpráv, včetně online platforem a sociálních sítí, bylo za poslední rok nejnižší od roku 2016. Nejčastěji lidé získávají zprávy z internetu (80 %) a poté z televize (60 %). Sociální sítě používá 44 % uživatelů a tisk 14 % uživatelů. Jde o podobné výsledky jako před rokem. 

Nově se v průzkumu objevují zpravodajské podcasty, které v tuzemsku využívá 8 % uživatelů, a AI chatboty (6 % uživatelů).

Chytré telefony poprvé těsně předběhly desktop jako hlavní zařízení pro konzumaci TV zpravodajství.

Za zpravodajství s nejvyšší důvěrou označili respondenti výzkumu z dotazovaných médií rovnocenně zpravodajství Českého rozhlasu (důvěřuje 59 %) a České televize (důvěřuje 59 %). Následuje CNN Prima News (57 %), Hospodářské noviny (55 %) a Seznam Zprávy (54 %). Do průzkumu ale nejsou zařazena všechna zpravodajská média, nejde tak o kompletní seznam médií podle jejich důvěryhodnosti. Ze zmíněné pětice si v meziročním srovnání polepšila jen CNN Prima News (+1 pb.), Česká televize zůstala na stejném skóre jako loni. Ostatní zmíněná média o několik procentních bodů poklesla. 

Podíl lidí platících za zprávy se podle výzkumu za rok v Česku nezměnil, dosahuje 13 %. Je to stejný podíl jako před rokem.

Důvěryhodné značky jsou žádané

Ve většině světových zemí se tradiční zpravodajská média podle letošní studie obtížně spojují s velkou částí veřejnosti: klesá zapojení, důvěra i počet digitálních předplatných. Zrychlující se přechod ke konzumaci zpravodajství přes sociální sítě a video platformy dále oslabuje vliv „institucionální žurnalistiky“ a posiluje roztříštěné alternativní mediální prostředí v podobě podcasterů, youtuberů a tvůrců na TikToku. Tyto trendy jsou nejvýraznější ve Spojených státech, ale také v částech Asie, Latinské Ameriky a východní Evropy.

V jiných oblastech, zejména tam, kde si zpravodajské značky udržují silný vztah s publikem, se prosazují pomaleji. Ukazuje se také, že v době „syntetického obsahu a dezinformací" si lidé všech generací stále cení důvěryhodných značek s dlouhodobou reputací v přesnosti, i když je používají méně než dříve.

Globální klíčová zjištění

• Tradiční média (TV, tisk, zpravodajské weby) dále ztrácejí publikum, zatímco roste závislost na sociálních sítích, video platformách a agregátorech.
• Významní influenceři a podcasteři (např. Joe Rogan v USA nebo Hugo Travers ve Francii) oslovují podstatnou část mladé generace. V Asii (např. Thajsko) hrají mladí tvůrci zpravodajského obsahu zásadní roli.
• Využívání online platforem ke sledování zpravodajství je čím dál roztříštěnější. Zatímco před deseti lety zasahovaly více než 10 % uživatelů týdně jen dvě sítě, dnes je takových platforem už šest. Přibližně třetina respondentů v celosvětovém vzorku sleduje zprávy každý týden na Facebooku (36 %) a YouTube (30 %). Instagram a WhatsApp využívá k tomuto účelu přibližně pětina uživatelů (shodně 19 %).
• TikTok je nejrychleji rostoucí síť, ale zároveň jedním z hlavních zdrojů dezinformací (zejména v Thajsku a Malajsii).
• 7 % lidí používá AI platformy nebo chatboty ke sledování zpráv, u mladých do 25 let je to 15 %.
• AI může pomoci personalizovat obsah, ale lidé mají obavy z nižší transparentnosti a přesnosti. Největší zájem je o funkce jako sumarizace, překlady nebo doporučení článků.
• Podcasty oslovují zejména mladší a vzdělanější publikum, přičemž většina je nyní dostupná i ve videoformátu (např. na YouTube nebo TikToku).
• Ochota platit za online zpravodajství stagnuje, pouze 18 % lidí v bohatších zemích si platí předplatné. Nejvíce platících je v Norsku (42 %), naopak velmi málo v zemích jako Řecko, Srbsko nebo Chorvatsko (6–7 %). Vzrůstá zájem o flexibilní platební modely (např. balíčky zpravodajství).
• 58 % lidí se obává, že nedokáže rozeznat pravdivé a falešné zprávy.
• Za hlavní zdroj falešných nebo zavádějících informací jsou celosvětově považováni online influencerři a internetové osobnosti (47 %), a politici (47 %).
• Důvěra v média zůstává třetím rokem stabilní na úrovni 40 %, i když je nižší než během pandemie.
• Navzdory fragmentaci informačního prostředí si důvěryhodné značky stále drží význam.

Celou zprávu můžete číst v souboru, který je přiložen níže. 

-mav-